Článek
Začátek letního času je v roce 2017 stanoven na 26. březen, v roce 2018 na 25. březen, v roce 2019 na 31. březen, v roce 2020 na 29. březen a v roce 2021 na 28. březen. Konec letního času je stanoven v roce 2017 na 29. říjen, v roce 2018 na 28. říjen, v roce 2019 na 27. říjen, v roce 2020 na 25. říjen a v roce 2021 na 31. říjen, uvádí schválený materiál.
Na našem území je letní čas trvale zaveden od roku 1979 a v současnosti se uplatňuje ve všech evropských státech s výjimkou Ruska, Běloruska, Islandu, Grónska a norských ostrovů Jan Mayen a Svalbard.
Ničemu neškodí
„V předchozích letech se v ČR i v některých členských zemích EU objevily negativní postoje některých občanů k zavedení letního času, kteří tvrdí, že má špatný vliv především na biorytmus člověka,” připomíná se v důvodové zprávě k návrhu.
Vláda schválila návrh nařízení vlády o zavedení letního času v letech 2017-2021.
— Martin Ayrer (@MartinAyrer) 12. října 2016
Proti střídání času brojí například lidovecký senátor Petr Šilar. Odpůrci tvrdí, že kdysi propagovaná výhodnost spočívající v úspoře energií je zanedbatelná a nemůže vyvážit dopady na zdraví lidí.
S tím však předkladatelé nesouhlasí a připomínají, že negativní vliv na organismus člověka nebyl prokázán. „Byly popsány jen individuální případy nepříjemného vlivu změny času v měsících zavedení a ukončení letního času, které ovšem měly jen krátkodobé trvání několika dnů,” uvádí důvodová zpráva s tím, že minimálně v ČR „neexistuje žádná seriózní vědecká práce z oboru zdravotnictví, která by negativní vliv změny času na zdraví lidí prokázala”.