Článek
„Využívají ionizující záření, které může měnit genetickou informaci v buňce. V jakýchkoli dávkách tedy může zvýšit pravděpodobnost vyvolání rakoviny,“ řekla Právu předsedkyně SÚJB Dana Drábová.
Jejímu úřadu se proto nápad používat na letištích rentgenové celotělové skenery nelíbí. „Existují i jiné způsoby, jak získat při kontrole cestujících srovnatelné informace o povrchu těla. Alternativou jsou například termokamery, které nemají podobné riziko,“ dodala Drábová.
Pokud ale vláda přesvědčí Státní úřad pro jadernou bezpečnost, že zavedení rentgenových skenerů na letištích je nutné, úřad je povolí. Ve Dvaceti minutách Radiožurnalu to řekla ředitelka úřadu Dana Drábová.
Dávky, které by cestující vstřebali při jedné kontrole, jsou sice podle expertů velmi malé, nelze ale hovořit o dávce zanedbatelné. „Hlavně u těch, kdo by skenery procházeli opakovaně,“ uvádí SÚJB.
Úřad varuje právě před plošným použitím těchto skenerů. „Rizikové skupiny jsou například malé děti nebo těhotné ženy,“ řekla Drábová. Přesto lidem přímé ohrožení zdraví nehrozí.
Rozhodovat bude vláda
„Pro dosažení ročního limitu dávek ionizujícího záření by člověk musel rentgenovým skenerem projít asi tisíckrát,“ uvádí SÚJB. Škodlivost skenerů vyvracejí také někteří lékaři.
„Dávka, kterou cestující po projití rámu dostane, je minimální a je sto- až tisícinásobně menší než dávka, kterou dostane pacient, kterému se pořizuje běžný rentgenový snímek,“ řekl v pondělí Právu profesor Jan Daneš, přednosta radiologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze na Karlově náměstí.
Skenery podle něj používají tzv. rozptýlené záření. „Znamená to, že paprsky neprocházejí lidským tělem, což je velmi významné,“ řekl.
„Znám studii, která uvádí, že po projití skenerem na letišti pasažér dostane takovou dávku radiace, jakou dostane, pokud poletí tři minuty letadlem ve vysokých výškách, tedy nad 10 000 metrů,“ dodal.
O používání rentgenových skenerů bude ale ještě rozhodovat vláda. Ta by měla zhodnotit nejen zdravotní, ale i ekonomická, bezpečnostní a etická hlediska takových kontrol.
„Pokud je vláda povolí, budou nás letiště stejně muset požádat o schválení,“ uvedla Drábová. Úřad pak ale prakticky nebude moci jejich instalaci zakázat, pokud se neobjeví nová rizika. „Zatím na stole žádnou takovou žádost nemáme,“ dodala Drábová.
Skenery pro Ruzyni by stály čtvrt miliardy
Tělesné skenery nejsou navíc vůbec lacinou záležitostí. Například mezinárodní letiště v Praze-Ruzyni by na jejich pořízení muselo vynaložit zhruba čtvrt miliardy korun.
„Aby bylo možné skenery skutečně nahradit dosavadní bezpečnostní opatření, museli bychom jich koupit 70 až 80. Jeden přitom stojí tři až pět miliónů korun,“ řekla včera Právu mluvčí Letiště Praha Michaela Lagronová.
S jejich pořizováním ale zatím ruzyňské letiště nepočítá. „Přinejmenším musíme počkat, jak o této věci rozhodne vláda,“ řekla Lagronová.
Aby totiž šlo o skutečně plošné a účinné bezpečnostní opatření, musely by se skenery pořídit pro všechna mezinárodní letiště v České republice, tedy i pro Ostravu, Karlovy Vary a pro Brno.
Zásadním problémem navíc je, že Evropská unie použití skenerů pro odbavování cestujících ještě neschválila. „Musíme tedy počkat na jejich certifikaci,“ konstatovala Lagronová.
„Ministr vnitra Martin Pecina v minulém týdnu naznačil, že část nákladů českých letišť na pořízení tělesných skenerů by hradil český stát. Otázka ovšem je, jakou sumou by přispěl,“ uvedla Lagronová.
Vzhledem k zoufalému stavu státního rozpočtu lze totiž sotva očekávat, že například pro Ruzyni by tento státní příspěvek mohl činit potřebných čtvrt miliardy korun. Pokud tedy vláda Jana Fischera přesto rozhodne, že skenery tuzemská mezinárodní letiště mít musejí, doplatí na to zřejmě cestující zdražením letenek.