Hlavní obsah

Letecké záběry: Z měsíční krajiny na Mostecku je po letech přírodní památka

Novinky, Kristýna Léblová, kk
Mostecko

Na to místo se vozila zemina stržená při dobývání uhlí a mluvilo se o něm jako o měsíční krajině. Po rekultivačních pracích a letech, kdy tu měla hlavní slovo příroda, je z oblasti Kopistské výsypky na Mostecku přírodní památka. Na místě natáčel štáb Novinek. Záběry pořízené z ptačí perspektivy zachycují jak přírodní oázu, tak i její okolí, kde se stále ještě uhlí dobývá.

Na místě vyprahlé půdy po těžbě je nyní přírodní památka plná vzácných biotopů. Prohlédněte si ji z ptačí perspektivyVideo: Novinky

Článek

Kopistská výsypka sloužila k úschově skrývkových vrstev z dolu Obránců míru. Cekem se sem od 40. do 70. let navezlo 137 miliónů metrů krychlových materiálu. „Pojmenování měsíční krajina Mostecko vzniklo právě tady na Kopistské výsypce,“ řekl novinkám rekultivátor Jiří Křen ze společnosti Sev.en Energy.

Už od 60. let začala na místě rekultivace, která trvala zhruba 20 let. „Dnes se tu nacházíme zhruba 50 let od doby, kdy skončila těžební činnost. Máte možnost vidět v podstatě vzrostlý listnatý les a další cenná stanoviště, která jsou součástí lesnické rekultivace,“ poznamenal Křen.

Rozloha Kopistské výsypky je zhruba 340 hektarů, část z toho - zhruba 150 hektarů - je už několik let přírodní památkou.

Foto: Novinky

Takhle vypadal povrch půdy ještě před rekultivací. Byl zasažen těžkou těžbou uhlí.

„Rekultivace znamená, že každý těžař, který se pohybuje v krajině, má povinnost následky v krajině za sebou zahladit. Tady to znamená zahlazení následků po povrchové těžbě hnědého uhlí,” přiblížil Křen.

Šlo především o vysazování lesního porostu. „Na Kopistské výsypce bylo vysazeno v rámci rekultivace zhruba 1,2 miliónu sazenic a asi 100 tisíc keřů. Zhruba 70 procent Kopistské výsypky tvoří les, pak jsou tady drobné vodní plochy, louky, lesní cesty,“ popsal Křen.

Rozšíření vzácných druhů

Někdejší měsíční krajina je dnes zelená a plná života - je zde evidováno na 136 druhů ptactva včetně 36 ohrožených druhů, spousta živočichů i těch vzácných i rozmanité druhy rostlin.

„Je to celý komplex rostlin a živočichů s vazbou na lesní prostředí výsypky a mokřadní biotopy, které se zde vyskytují,” uvedl biolog Pavel Jaroš.

Foto: archiv P. Jaroše

V lese se vyskytují vzácné přírodní biotopy, kromě kuňky obecné například i čolek velký.

V roce 2005 bylo nařízením vlády vyhlášeno evropsky významnou lokalitou, a to kvůli výskytu čolka velkého. V roce 2013 došlo k rozšíření předmětu ochrany o žábu kuňku obecnou a biotop vodní vegetace s řasou parožnatkou. Na části této evropsky významné lokality byla v roce 2013 vyhlášena Přírodní památka Kopistská výsypka.

Důležitý podle Jaroše však není jen výskyt vzácných a ohrožených druhů, ale celý komplex fauny a flóry.

„Význam je jak v tom širším území této oblasti, tak i z hlediska změn klimatu. Prostě to lesní prostředí nabízí celou řadu funkcí od filtrace ovzduší, asimilace CO₂, vytváří se tady příznivé mikroklima a mezoklima, ten vzduch les obohacuje o zdravotně prospěšné látky,“ vypočítal Jaroš.

To je důležité i proto, že nedaleko nachází jedna z největších chemiček v České republice a také obrovská díra uhelného lomu ČSA.

Rekultivace je na Mostecku už letitá záležitost, už v roce 1908 - tedy před 110 lety - byla v Duchcově zřízena rekultivační expozitura zemské zemědělské rady. Za desítky let vznikla tzv. česká rekultivační škola, která je vzorem pro celou Evropu.

Výběr článků

Načítám