Článek
Dvanáct je jednomístných verze C a dva cvičné dvoumístné Jas-39 verze D, které se používají pro výcvik pilotů. Armáda má letouny k dispozici od roku 2005. Na základě prodloužení smlouvy je bude využívat ještě jedenáct let. Ročně za ně platí 1,3 miliardy korun. Všechny jsou umístěny na letecké základně v Čáslavi.
„Hlavním úkolem 211. taktické letky, která má ve výzbroji letouny Gripen, je ochrana vzdušného prostoru České republiky. Tento úkol dělá v rámci systému NATINAMDS, který je začleněn do integrovaného systému protivzdušné obrany NATO. Létající personál tvoří okolo dvaceti lidí a celá 211. letka má dohromady asi 140 lidí,“ uvedl plukovník Martin Nezbeda, zástupce velitele 21. základny taktického letectva Čáslav.
Stíhačka Jas-39 Gripen na letišti v Čáslavi.
Stíhačky Jas-39 Gripen dosud v ostré bojové akci nebyly. Piloti cvičí pro tyto případy téměř každý den. Probíhají kontroly pilotáže, vzdušné boje jeden na jednoho, kdy je rozdělená role stíhače a cíle. Tyto letové akce probíhají především nad Českou republikou. Jedním z největších výcvikových prostorů je nad Krkonošemi a další je směrem od Žďáru nad Sázavou po Šumperk. Tyto prostory se využívají právě na výcvik vzdušného boje, který je náročný na prostor.
Na hodinový nebo operační výcvikový let vystačí 4000 litrů paliva, které letoun nese i v přídavné nádrži. Na standartní předletovou přípravu je vyhrazena jedna hodina. Pokud je však letoun zařazen do hotovostního systému, tedy do systému protivzdušné obrany České republiky, od vyhlášení signálu musí být připraven do 15 minut.
Zásadní údržbou procházejí gripeny v hangáru.
„Munice je nakoupena a zaměřena na ničení protivzdušných cílů. Odpovídá současným podmínkám a potřebám armády,“ sdělil Nezbeda. Na dotaz, jaké je celkové množství zásob munice, plukovník nemohl odpovědět.
Letouny jsou postupně modernizovány, včetně softwaru a hardwaru. Nabývají tak naprosto nových vlastností. Zásadní změnou bude schopnost všech letounů 211. letky útočit proti pozemním cílům.
Gripeny za dobu působení u české armády byly v misi čtyřikrát. Dvakrát v Pobaltí a dvakrát na Islandu. Islandské nebe by měly opět chránit v říjnu. První vojáci z předsunuté skupiny by na Island měli přiletět během září, do konce měsíce na ostrovní stát přeletí i piloti s gripeny. Vzdušný prostor Islandu by pak měly švédské stroje v českých službách hlídat od října.