Lesy zaplnili houbaři

„Kvůli bedlám jsme jen o víkendu měli kolik telefonátů od lidí, kteří měli po jejích konzumaci problémy. Nejzávažnější byl případ mladého muže, kterého trápilo zvracení, bolest břicha a nevolnost. Po ošetření jsme ho převezli do nemocnice pro podezření na požití jedovaté houby,“ uvedla mluvčí jihomoravských záchranářů Michaela Bothová.

Oblíbená a jedlá bedla vysoká se dá totiž lehce zaměnit za bedlu zahradní, dokonce i za smrtelně jedovatou muchomůrku tygrovanou či zelenou.

Ta první jedovatá se dá poznat po naříznutí, protože se zabarví dočervena. Muchomůrky zase oproti jedlé bedle vyrůstají z cípaté pochvy, bedla ji nemá.

Pokud si lidé nejsou jistí, co do košíku nasbírali, mohou se obrátit na houbařské poradny. Nově jednu zřídil i letos otevřený Dům přírody Bílé Karpaty ve Veselí nad Moravou. Zatím se na poradnu obrátily jen jednotky lidí. „Především chtěli vědět, jestli je nalezený úlovek poživatelný,“ uvedl vedoucí poradny Jan Jongepier.

Podle něj může právě v určení hub poradna lidem pomoci. „Podle toho můžeme doporučit, nebo odradit od jejich konzumace. Poskytujeme ale i informace o výskytu hub, vzácnosti nebo jejich ohroženosti,“ řekl Jongepier.

Sběrači hub z jeho pohledu lehce zamění jedlý druh s nejedlým nebo jedovatým. „Používají mobilní aplikace, které nemohou spolehlivě určit druh houby. Vyfotí ji tam například jenom svrchu, takže nejde vidět nožička. Pokud chybí některé důležité znaky, je těžké to určit. To bývá problém i u nás, že lidé přinesou houbu s odříznutou nožičkou, což ztíží jejich určování. Je to tak například u žampionů nebo muchomůrek,“ zdůraznil Jongepier.

Zájemci se znalce ptají i na méně známé houby. „Často je to na šafránku červenožlutou, ta je mírně jedovatá. Největší nebezpečí ale hrozí u smrtelně jedovaté muchomůrky zelené a tygrované, které se ve zdejších oblastech mohou objevit,“ upozornil Jongepier.

Na Hodonínsku patří mezi vyhledávaná místa lesy mezi Hodonínem a Bzencem. „To jen člověk jede kolem lesů a vidí zaparkovaná auta nebo lidi s plnými košíky. Rostou tam třeba klouzky, takzvané suchohřiby, ale i kotrče a řada dalších,“ vyjmenoval Jongepier.

Každý má ale jiné místo, kam chodí houby sbírat, rostou v lesích i na loukách a jako další lokality zmínil například louky v Bílých Karpatech, lesy v oblasti Vápenek a pod Javořinou nebo lužní lesy kolem Moravy.