Článek
Těžbou dřeva kvůli kůrovci se sice vyřešil jeden problém, mnoho dalších potíží ale vzniklo. Nefunguje to totiž tak, že na holinách se jen vysázejí nové stromy a pak jen stačí pár let počkat, až se krajina opět zazelená. Tak lehké to není. Stejně tak, jak se usilovně kdysi kácelo, hledají nyní lesníci ve spolupráci s vědci a ochranáři způsoby, jak vysázet nové lesy.
„Rozsáhlé změny v lesní krajině mají zásadní dopad na biologické procesy v půdě, vázání uhlíku a hydrologii půd, jakož i koloběhy živin a dalších prvků, jež se mohou z půdy vyplavovat do vodních toků,“ řekl Právu Martin Valtera z brněnské Mendelovy univerzity, který s kolegy hledá způsob, jak zdravé obnově krajiny co nejvíce napomoci.
Odborníci pracují na mapě obnovy lesa po kůrovcové kalamitě. Pomohou družicové snímky
Výsadbu podstatně ztěžuje dlouhodobé sucho bránící tomu, aby se sazenice stromů uchytily. Lesníci často řeší, zda mají chránit sazenice nebo mladé stromky, které vyrostly bez pomoci lidí. Jde například i o to, jestli půdu v jejich okolí mulčovat a hnojit. Nejde jen o ochranu a obnovu lesa, ale i lesní půdy. Mnohdy snahy napomoci rychlému růstu krajině škodí.
Jde i o živiny v půdě
Odtěžení stromů napomohlo k tomu, aby se uhlík z půdy uvolňoval do atmosféry, což způsobuje další oteplování. Již nyní je jasné, že obnova lesů v Česku potrvá generace.
Do tří let vědci z Mendelovy univerzity navrhnou přesné hospodářské postupy zaměřené na to, jak vázat uhlík v půdě a zamezit mu, aby se z ní ve zvýšené míře uvolňoval. Toto opatření bude nutné do doby, kdy půdu překryjí nové lesy a budou schopny opět plnit funkci zelených plic.
Čtení pomáhá, tentokrát přírodě
Odborníci upozorňují, že na každém stromu záleží. Například jediný stoletý vzrostlý buk, vysoký zhruba pětadvacet metrů, má přibližně 9000 listů, denně vyprodukuje až tisíc litrů kyslíku a pomyslně živí až tři lidi.
Za uplynulých pět let se těžba dřeva v ČR kvůli boji s kůrovcem bezmála zdvojnásobila. Na mnoha místech ale již skončila a nyní se lesy obnovují.