Lesy po kůrovci se změní, budou pestřejší

Červená zóna, kde platí mimořádná opatření pro boj s kůrovcem, se aktuálně rozšířila z 5127 katastrů na 6109, z celkového počtu 13 078 katastrálních území v ČR. Vyplývá to z posledních dat ministerstva zemědělství.

Podaří se kůrovcem zdecimované lesy ještě někdy obnovit, tak aby svými produkčními, ale i mimoprodukčními funkcemi posloužily i příštím generacím?

Vláda i ministerstvo zemědělství, do jehož gesce lesní hospodářství spadá, už přijaly a dál přijímají řadu opatření, která by měla přispět ke zlepšení současného stavu. Letošní počasí s podprůměrnými teplotami a srážkově bohatými měsíci květnem i červnem zatím naštěstí víc přálo lesům a jejich hospodářům a méně kůrovci.

Do vyšších obrátek se postupně dostává také obnova zdecimovaných lesů. Podle nedávno zveřejněných statistických údajů se v loňském roce podařilo zalesnit o 35 procent větší plochu než v roce předchozím. Zalesněno bylo celkem 28 670 hektarů, meziročně o 7425 hektarů více a nejvíce od roku 2005. Nárůst plochy byl zaznamenán rovněž u přirozené obnovy lesa, a to na 5224 hektarů, což proti roku 2018 znamená přírůstek o 28 procent.

K výsadbě bylo podle údajů ČSÚ loni spotřebováno 178 milionů sazenic. Z toho bylo rekordních 111 milionů sazenic listnatých dřevin (62,7 procenta) a „jen“ 36 milionů sazenic smrku.

„Při obnově lesa se daří výrazně obměňovat skladbu stromů ve prospěch listnáčů. Nastartovali jsme dlouhodobý trend, kterým chceme dosáhnout toho, aby naše lesy byly druhově pestřejší a tím i odolnější vůči škůdcům a změnám klimatu. Mezi nejčastěji vysazované listnáče patří buky a duby, dále pak lípy a javory,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Kvůli loňské extrémně vysoké těžbě dřeva, která dosáhla 30,9 milionu krychlových metrů, z čehož kalamitní kůrovcová těžba činila až 22,8 milionu m3, se plocha holin loni zvětšila, a to ze zhruba 36 tisíc na 55 tisíc hektarů.

Lesníci přesto považují loňský výsledek v zalesňování za velmi dobrý. „Když si uvědomíme, že počet pracovníků v lesnictví je stále stejný, ale těžba kůrovcem napadeného dříví dosáhla dvojnásobku dlouhodobého průměru, potom je nárůst zalesněné plochy z roku na rok o 35 procent velkým úspěchem všech, kteří se na něm podíleli,“ řekl Právu Jan Příhoda, předseda think-tanku Czech Forest.

Objem zalesnění se podle něj v dalších letech bude muset ještě navyšovat, významnou roli však bude hrát i takzvaná přirozená obnova, tedy maximální využití dřevin, které na plochách vyrostou ze semen.

Zásadním předpokladem ale je, aby vlastníci lesů měli prostředky na nákup a výsadbu sazenic, což při razantním propadu cen dříví je pro mnohé z nich velký problém. Další komplikací bylo několikaleté extrémní sucho, které způsobilo nejen usychání již vysazených sazenic, ale i nedostatek zdrojů některých semen. „V minulém roce kvůli nedostatku pracovních sil rostla i cena prací nejen v obnově lesa, ale i u dalších činností,“ dodal Příhoda. Až po zvládnutí kalamity bude možné část personálních kapacit přesunout z oblasti těžby kůrovcového dříví do obnovy lesa, což by mohlo situaci zlepšit.

Vládou přijatá legislativní i jiná opatření uvolnila alespoň trochu ruce vlastníkům a lesním hospodářům. Prodloužila se zákonná lhůta k zalesnění ze dvou na pět let, což napomáhá i k přirozené obnově kalamitních holin. Stát také zmírnil přísná pravidla pro přenos sadebního materiálu, aby mohla být využita co nejpestřejší skladba dřevin. To jsou podle odborníků kroky správným směrem.

Nedávno vláda projednala novelu zákona o myslivosti, jejímž cílem je snížit stavy spárkaté zvěře, která způsobuje v nových výsadbách velké škody. Bez regulace stavů zvěře by podle Příhody byla úspěšná obnova lesa téměř nemožná.

K zajištění zdrojů na rychlé zalesnění a péči o lesy zasažené kůrovcovou kalamitou stát zatím vlastníkům lesů poskytl 2,7 miliardy korun. S dalšími sedmi miliardami se počítá v rámci zvýšení rozpočtového schodku na letošní rok. Předpokládá se, že by tyto kompenzace mohly být vyplaceny ještě do konce roku.

„V současné době je samozřejmě primární finanční podpora, aby obnova lesa na velkých kalamitních plochách probíhala co nejrychleji. Má to velký celospolečenský dopad, především s ohledem na význam lesních porostů pro retenci vody v krajině a tlumení projevů klimatické změny,“ řekl Právu Jiří Remeš z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU Praha.

„Dílčí legislativní opatření jsou také vítanou pomocí, i když je jasné, že budou třeba i hlubší systémové změny. Větší pozornost státu by si možná zasloužily malé lesní majetky, kde je situace velmi komplikovaná a obnova lesa i preventivní opatření proti kůrovci se mnohde neprovádějí, tak jak by bylo třeba,“ dodal.