Článek
„Očekáváme škody na porostech, včetně stromů, které byly vysazeny loni na podzim a letos na jaře. Jejich rozsah bude možné posoudit až po skončení sucha, nejpozději ale na jaře příštího roku,“ neodhaduje zatím mluvčí státního podniku Lesy České republiky Eva Jouklová.
Finanční částky narůstají i kvůli preventivním opatřením. „Po celou dobu sucha necháváme o víkendech monitorovat terén leteckou hasičskou službou. Předpokládáme, že se počet letových hodin zvýší oproti předchozím letům na dvojnásobek,“ řekla Právu Jouklová.
V nížinách budují napajedla
Lesní zvěř je obvykle schopná se o sebe postarat sama, vodu najde bez problémů. A to i přesto, že hydrologická situace na drobných vodních tocích je aktuálně pod běžným normálem tohoto období a řada koryt vodních toků je již prakticky vyschlá. „Sucho nejvíc zasáhlo drobné bystřiny a potoky v podhůří hor a v nížinách,“ upřesnila Jouklová.
To se může odrazit na zhoršení jakosti povrchových vod, lokálně mohou hynout vodní organismy a omezeno je i rekreační užívání rybníků a bystřin. Ve středních Čechách tak vznikají kvůli suchu napajedla pro lesní zvěř. Cílem je udržet ekosystém v krajině v suchých měsících, kdy zvěř nemá možnost se napít v přirozeném prostředí. ČTK to řekla mluvčí Středočeských vodáren Lenka Kozlová.
Napajedla vznikla například na území Mělnické Vrutice, Řepínského dolu a Jenichova na Mělnicku. Po dohodě se společnostmi hospodařícími na území Řepínského dolu vybraly vodárny vhodné místo v prameništi a vybudovaly napajedlo. Upravily terén, dodaly potřebné potrubí a automatické doplňování napajedla pitnou vodou.
Letošní tropy tundra přežije
„K lokálnímu zhoršování situace mnohdy zásadně přispívají i nepovolené odběry z koryt vodních toků, zejména pro zalévání, napouštění bazénů, a znečišťování. Jako je například vypouštění odpadních vod či mytí aut,“ uvedla Jouklová.
„Lesy ČR doporučují v tomto období omezit i obecné nakládání s vodami a povolené odběry z koryt vodních toků či nádrží,“ dodala Jouklová.
Tropy, které neminuly ani Krkonoše, tamní tundra letos prý ještě přežije. Jeden z nejvzácnějších horských biotopů zachraňuje rašeliniště. Tundru pojmenovanou z finského slova tunturi (holý kopec) zvyklou na chladné a vlhké klima, nikoliv na tropická vedra, ohrožuje abnormálně teplé suché klima.
Vegetaci nepomáhají ani teplé zimy
„Tundra suchy a vedry pochopitelně trpí. Zásoby vody v rašeliništích jsou ale vyšší než v nížinách a horská půda přece jen není tolik vyprahlá. Pokud vyjde předpověď a vedra skončí s koncem příštího týdne, nemělo by dojít k větším následkům na horské vegetaci,“ míní náměstek ředitele Správy Krkonošského národního parku Jakub Kašpar.
Teplota na krkonošských hřebenech včetně vrcholu 1603 metrů vysoké Sněžky se prakticky druhý měsíc pohybuje od 20 do 32 stupňů. „Tohle určitě není normální,“ podotkl Kašpar. Udržet optimální celoroční teploty pro horskou vegetaci nepomáhají ani poslední teplé zimy.
„Zkracuje se období květu horských rostlin a zkracuje se tím pádem i jejich vegetační doba. Pokud na konci nynějšího tropického období přijdou předpovídané deště, měla by to krkonošská příroda zvládnout,“ předjímá Kašpar.
Obavy, co bude
Obavy vzhledem k vývoji klimatu ale panují o budoucnost jedinečné krkonošské tundry. Počasí může v dohledné době zásadně změnit podobu a druhovou strukturu horské vegetace. „Tundra je nejen druh vegetace, ale obecně i specifický druh biotopu, který vznikl a existuje jenom díky extrémně drsným a chladným klimatickým podmínkám,“ říká Kašpar.
„Naštěstí z hlediska životaschopnosti tundry jde nyní snad o krátkou abnormalitu,“ dodal. Tundru mohou ale nenávratně zničit pravidelné reprízy podobného klimatu. „Pokud by se ukázalo, že teplé zimy a tropická léta nepředstavují extrémní krátkodobou abnormalitu a průměrná teplota by v Krkonoších stoupala, mohla by být v horizontu několika desítek let ohrožena,“ uzavřel Kašpar. Většina lesních potoků v těchto dnech téměř vyschla.