Lepší vztahy ve školách by české žáky vynesly mezi elitu

„Nemusíme to podmiňovat penězi, můžeme to začít dělat zítra. Jde o obrovskou příležitost, která by nás posunula úplně jinam,“ řekl Novinkám Tomáš Zatloukal, šéf České školní inspekce, která mezinárodní analýzy zpracovává.

V posledním průzkumu TIMSS skončili čeští osmáci v matematice třetí v EU za Anglií a Irskem. Před nimi s velkým odskokem vévodí Hongkong, Japonsko, Jižní Korea, Tchaj-wan a nejvýše stojí Singapur.

Přestože se jedná o odlišnou kulturu a tamní výuka spočívá v tvrdé disciplíně a drilu, jejich výsledků v testech by i čeští žáci mohli dosáhnout.

V rámci šetření, jak upozornil Zatloukal, byly zjišťovány názory žáků na jejich vztahy s učiteli. „Skupina žáků, která je hodnotila pozitivně, dosahovala bodového výsledku odpovídajícího výsledkům třeba i toho Singapuru. Zřetelně se ukazuje, že vztahy a prostředí pozitivně ovlivňuje vzdělávání. Nejen tím, že se tam dobře cítí žáci, ale i učitelé,“ vysvětlil.

A právě zde mají české školy velké rezervy. Z průzkumů dlouhodobě vychází, že žáci mají vůči škole největší averzi. „Hodnotí vztahy vlastně nejhůře ze všech. A se školou je to stejné jako se zaměstnáním. Když chodím do zaměstnání, kde je dusno a negativní atmosféra a jste pod neustálou kritikou a dozorem, nikoho to nebaví. A to se projevuje i na pracovních výsledcích,“ přiblížil.

Inspektor zdůraznil, že přívětivé klima neznamená snížení nároků na vzdělávání, ale naopak umožňuje nároky zvyšovat.

„Když učitelé začnou přemýšlet o tom, jak to udělat, aby se žáci do školy těšili, jak se k žákům chovají, jestli je vlastně může výuka bavit, motivovat, tak jsou na dobré cestě. Když jim dáme známku, co jim řekne? Nic. Ale když jim poskytneme komplexnější zpětnou vazbu, tak vidíme, že i my uvažujeme nad tím, co můžeme pro úspěch udělat a co oni. To posiluje vztah mezi učitelem a žákem, motivaci žáka a promítá se to i na výsledcích,“ shrnul Zatloukal s tím, že na zvýšení vzájemné důvěry není třeba studovat speciální metody.

Podle ředitelky Základní školy Bystřice Jany Servusové z Učitelské platformy i moderní psychologie potvrzuje, že pro proces učení je bezpečné prostředí klíčové.

„Všem aktérům ve vzdělávání by ve škole mělo být primárně dobře a měli by se cítit v pohodě. Ale je to velice náročné. Škola je prostředí nesmírně sociálně pestré a spousta dětí tam chodí spíše nedobrovolně. A při nedostatku personálu nelze očekávat, že budou všichni výjimečné, motivované osobnosti psychicky a hodnotově srovnané,“ řekla Novinkám.

Podle programového ředitele organizace pro informace ve vzdělávání EDUin Miroslava Hřebeckého přibývá škol, které o příznivé klima pečují. „Víc a víc pracují s třídnickými hodinami, kde se vykrývají přesně tyto věci. Na mnoha školách je to standard. Pokud to funguje, obrovský dík patří třídním učitelům,“ sdělil Novinkám.