Hlavní obsah

Léky opět zdražily, některé až o desítky korun

Lidé nechávají v lékárně stále větší částky za prášky na horečku, střevní potíže nebo třeba na nevolnost. Je to vidět nejen na volně prodejných lécích, ale i u těch s doplatky. Ceny u některých stouply až o desítky korun. Důvodem jsou vyšší výrobní náklady i zvýšení daně od ledna.

Foto: Elements Envato

Ilustrační foto

Článek

„Nezaznamenal jsem u volně prodejných léků, že by některé ceny stagnovaly, nebo se dokonce snižovaly. Všechno šlo nahoru primárně od výroby, na příjmu máme stanoveny stále stejné obchodní přirážky,“ zhodnotil Marek Hampel, lékárník z Vrbna pod Pradědem a předseda Grémia majitelů lékáren.

Kvůli inflaci i zvýšení daně z deseti na dvanáct procent stoupla cena u volně prodejných léků o koruny, někde až desítky korun.

Podle Hampela jsou s tím pacienti smířeni, nic jiného jim nezbývá, když léky potřebují.

Pro představu – balení Paralenu 500 o čtyřiadvaceti tabletách stálo v roce 2015 kolem 25 korun. Předloni se cena pohybovala v průměru kolem 32 korun a dnes za něj musí lidé zaplatit víc než padesát korun. Paralen patří k levným přípravkům. Většina léků stojí kolem 150 korun.

„Volně prodejné léky se zvedají uplynulých pět let, jen to v poslední době nabralo větší tempo,“ potvrdil viceprezident České lékárnické komory Martin Kopecký.

Česko patří v Evropě k zemím s nejnižšími cenami léků, o to citelnější nárůst je. U volně prodejných léků stát do cen nijak nezasahuje a firmy je mohou zvyšovat podle uvážení.

Lékárny loni utržily 102 miliard korun, nejvíce od roku 2011

Ekonomika

„Ve valné většině případů se zvýšení DPH promítlo do konečné ceny přímo úměrně,“ zhodnotil výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel.

Přirážku si mohou dát k ceně ještě distributoři a lékárny. Ceny léků loni popohnaly nahoru vyšší ceny dopravy a surovin pro výrobu, hájí se firmy.

Před pěti lety dali lidé za léky v průměru 2758 korun ročně, z toho 1428 korun za ty volně prodejné. Aktuálně data chybí, částka ale bude vyšší. Každoročně se totiž výdaje domácností na zdravotní péči zvedají a platby za léky, ať už hrazené, nebo ne, dělají čtvrtinu těchto výdajů.

Neprodané léky leží ladem

Jiná situace je u léků na předpis, které hradí zčásti nebo úplně pojišťovna a stát jejich cenu reguluje. Dříve se firmy snažily léky obchodovat pod státem nastavenou maximální cenu, to už podle Hampela neplatí. „Teď výrobci poslední rok jedou na maximální cenu, za kterou ji mohou do republiky dodat. Pochopili, že doba levných léků skončila,“ doplnil.

Vrubel očekává, že se do cen léků na předpis promítne i lednové zvýšení daně. Pocítí to ale hlavně pojišťovny, pacienti spíš ne.

„Úhrady léků, na které přispívá zdravotní pojišťovna, se totiž automaticky zvýší se zvýšením sazby DPH. Tato změna je bude stát podle našich odhadů navíc asi 2,5 miliardy korun,“ vysvětlil Vrubel.

Hlouběji do kapsy musí sáhnout v posledních letech hlavně senioři, což dokládají i částky, které zdravotní pojišťovny lidem vrací na přeplatcích za léky. Jen Všeobecná zdravotní pojišťovna vrátila loni lidem za překročení ochranného limitu u doplatků za léky o 120 milionů korun víc než v předchozím roce.

Pokud senioři zaplatí ročně na doplatcích za vybrané léky v součtu víc než 500 korun, pojišťovny jim přeplatek vrací.

Letos ještě za pacienty zaplatí, příští rok už ale mohou být pojišťovny na suchu

Domácí
Související témata:

Výběr článků

Načítám