Článek
Pacienti často nedosáhnou na hrazený lék, který jim má drogu nahradit a zmírnit abstinenční příznaky, tak se neléčí nebo jej kupují za své. Měsíčně je léky stojí i dvacet tisíc korun.
Lidé shánějí látku na černém trhu, protože se k ní legálně jinak nedostanou
Kvůli obrovským nákladům mnohdy navíc část dávky přeprodávají na černém trhu, aby si mohli vlastní léčbu dovolit. Podle lékařů je taková situace drogově závislých za hranicemi Česka nevídaná.
V Česku se k substituční léčbě užívají dvě látky: metadon a buprenorfin. Metadon přitom poskytují jen specializovaná zařízení, která mají povolení od ministerstva zdravotnictví. Těch je šest, čtyři jsou v Praze a další v Mělníku a Hradci Králové. Léky s buprenorfinem nabízejí čtyři centra, tři jsou v Praze a čtvrté je v Plzni.
Pro pacienty je látka zdarma. Kapacita programů ale podle expertů zdaleka nedostačuje.
„Na metadonu je pouze asi 700 z celkově odhadovaných čtyř tisíc osob na substituci v celé zemi. Zbytek pacientů je léčen preparáty na bázi buprenorfinu,“ přiblížil Právu vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Viktor Mravčík.
Poddávkovaní pacienti
Podle něj však tyto preparáty pro většinu závislých hrazeny pojišťovnou nejsou.
„Suboxone (látka s buprenorfinem) je formálně hrazen pojišťovnami, ale režim je složitý, takže reálně je tato látka hrazena řádově jen stovce klientů,“ podotkl Mravčík s tím, že přes tři tisíce pacientů tedy platí za buprenorfin plnou cenu, což může být i čtyřiadvacet tisíc korun za měsíc.
To Právu potvrdil i primář kliniky adiktologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Petr Popov.
„Paradoxně lidé, kteří neshánějí látku jako svou primární drogu, ale lidé, kteří by jinak mohli profitovat z normální léčby, shánějí látku na černém trhu, protože se k ní legálně jinak nedostanou,“ konstatoval.
Podle něj je substituční léčba hlavně kvůli nárokům zdravotních pojišťoven i pro lékaře zbytečně složitá. Většina lékařů ji proto nevyužívá.
„Způsob schvalování úhrady jediného hrazeného léku je komplikovaný a lékaře tento systém zatěžuje,“ argumentoval Popov. Například každý měsíc musí doktor pojišťovně u každého pacienta zdůvodňovat nasazení léku.
Pojišťovny lék hradí jen vybraným centrům. V důsledku nedostupnosti substitučních látek se tak dnes s preparáty kšeftuje na černém trhu.
„Uživatelé prodávají přebytek, aby měli na dávku léku pro sebe, a jsou tak poddávkovaní. A poddávkování je jednou z hlavních příčin adherence k léčbě a vypadnutí z léčby. Je to tedy začarovaný kruh,“ shrnul Mravčík.
Kradou, aby měli na lék
To potvrdil i Popov. Podle něj se ne nevýznamná část lidí pohybuje v prostředí, ve kterém jsou sami zapleteni do distribuce a obchodu s těmito látkami.
„Provádějí nelegální činnosti, kradou, aby získali prostředky na to, aby si lék mohli koupit, což je bizarní situace,“ uvedl lékař. Vlivem takového černého obchodu se rovněž zvyšuje počet závislých na samotném buprenorfinu, kterým uživatelé nahrazují mnohdy nekvalitní heroin. To potvrdila i mluvčí Národní protidrogové centrály Barbora Kudláčková.
V Česku je podle nejnovějších statistik Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti za rok 2016 přes sedm tisíc problémových uživatelů buprenorfinu.
Kritiku lékařů Všeobecná zdravotní pojišťovna odmítá s tím, že postupuje podle platné legislativy.
Změna je tak na ministerstvu zdravotnictví. To prý o problému ví a hodlá jej řešit. Podle mluvčího Jana Brodského úřad nyní vede diskusi s odbornou veřejností, jak dostupnost substituční léčby zvýšit.