Článek
Hlášení o úmrtích jsou podle SÚKL v ČR důkladně hodnocená a následně je posuzuje také výbor Evropské agentury pro léčivé prostředky (EMA), ve kterém má ČR své zástupce. Ústav upozorňuje, že stejně jako u ostatních hlášení, se i v těchto případech jedná pouze o podezření na vztah k očkování, časová souvislost rozhodně nemusí znamenat příčinnou souvislost. Kdyby výbor EMA došel k závěru, že mezi přípravkem a reakcí existuje příčinná souvislost, může například změnit jeho registraci.
Podle dosavadních zpráv EMA k vakcínám firem Pfizer/BioNTech a Moderna převažují přínosy vakcín nad jejich riziky. Většina úmrtí byla vysvětlena zhoršením už existujících nemocí. V případě vakcíny AstraZeneca EMA uvedla, že jejím vzácným vedlejším účinkem je výskyt krevních sraženin. I přesto podle EMA přínos vakcíny převyšuje možná rizika. Některé země ale očkování touto vakcínou omezily.
Dánsko končí s používáním vakcíny AstraZeneca
Lidé hlásí i podezření na další nežádoucí účinky vakcín proti covidu-19, nejčastěji popisují reakce jako horečka, zimnice, únava, reakce v místě vpichu, příznaky chřipky a podobně.
K úternímu večeru, ke kterému se vztahuje i aktuální hlášení nežádoucích účinků, dostalo v Česku obě potřebné dávky vakcíny zhruba 768 000 lidí, aspoň jednu dávku očkovací látky mělo asi 1,4 milionu lidí.
V ČR se očkuje třemi vakcínami, a to od firem Pfizer/BioNTech, Moderna a AstraZeneca. Příští týden měla do Česka dorazit vakcína americké firmy Johnson, společnost ale tento týden oznámila, že distribuci do Evropy odloží kvůli vyšetřování podezření na vznik krevních sraženin v USA.