Lékařům ubydou povinné vstupní prohlídky

„Ne u všech profesí jsou vstupní prohlídky nutné. Třeba u policistů, havířů nebo slévačů smysl mají. Ale proč ji má mít sekretářka?“ řekl Válek Lidovým novinám.

Dohoda je podle jeho slov na tom, že by u pracovníků, jejichž práce nemá nepříznivý vliv na zdraví (kategorie I, částečně možná také II), nebylo povinné podstoupit při nástupu do zaměstnání a odchodu z něj pracovně lékařskou prohlídku. Aktuálně je to dáno zákonem.

Praktikům by se tak uvolnily ruce na preventivní prohlídky, které mohou zdravotní potíže skutečně odhalit.

„Z hlediska zdraví populace to má větší smysl,“ řekl Právu předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Podle něj z 50 procent řeší praktici jen administrativu.

Praxe v jiných evropských zemích podle něj navíc ukazuje, že když se u minimálně ohrožených profesí zruší prohlídky, zásadní dopad to na jejich zdraví nemá.

„Naposledy zrušili tyto prohlídky na Slovensku a vůbec nic se nestalo, v jiných částech Evropy je nemají vůbec,“ dodal.

Podobně to vidí i předseda sekce zdravotnictví a sociálních služeb hospodářské komory Ivo Hlaváč. „To, co tam mají, je dobrovolnost,“ podotkl s tím, že součástí modelu je i záruka pro každého zaměstnance, že v případě potřeby mu musí být umožněna lékařská prohlídka (tzv. mimořádná), a to na náklady zaměstnavatele.

K zamýšleným změnám Právu řekl: „Pokud se zaměstnavatel rozhodne, že chce dál za tyto věci platit, protože v tom vidí hodnotu, nic mu v tom nebude bránit. Jako povinnost to ale nebude mít uloženo,“ vysvětlil.

Otázka je, jak to bude s perio­dickými prohlídkami. Ty jsou pro pracovníky mladší 50 let, kteří jsou mimo riziko, jednou za šest let, pro starší pak jednou za čtyři roky. Diskutuje se o tom, že by se mohl interval prodloužit.

Hlaváč zdůraznil, že nejde o to, aby zaměstnavatelé ušetřili. Ve výsledku tomu tak být nemusí, pokud nabídnou pracovníkům jinou formu péče. Trh práce se navíc významně proměnil, lidé více pracují z domova, na kratší úvazky a v kancelářích. „Většina velkých firem bude hledat způsob, jak si zdravotní péči pro své zaměstnance nasmlouvat a dát to do kategorie benefitů. Pak to bude smysluplná péče,“ doplnil.

O příjmy by naopak přišli lékaři, s nimiž mají zaměstnavatelé smlouvy. Za každou prohlídku platí ordinacím stokoruny, ceny se liší. K tomu zaměstnanec musí dodat od svého praktika výpis ze zdravotní dokumentace, který ho stojí nejméně sto korun.

„Samozřejmě že omezení prohlídek všichni praktičtí lékaři nevítají, protože je to zdroj příjmu, který platí zaměstnavatel hotově. Jsou to peníze mimo zdravotní pojištění. U ordinací, které se zaměřují na pracovně-lékařské služby ve větší míře, to může znamenat ekonomický výpadek,“ podotkl Šonka.

Takto zaměřené ordinace se podle něj ale soustředí spíš na pracovníky ve větším ohrožení a u těch má povinnost zůstat. Výpadek by navíc mohly nahradit příjmy z preventivních prohlídek a vyšetření.

Změnu zákona o ochraně veřejného zdraví chce ministerstvo zdravotnictví předložit během května, stejně jako změnu vyhlášky o pracovně-lékařských prohlídkách, upřesnil Právu náměstek Josef Pavlovic (Piráti).