Lékárny denně odhalují špatně předepsané léky

Typický příklad pro Právo uvedla mluvčí České lékárnické komory Michaela Bažantová, která je rovněž praktikující lékárnice.

„Kojící pacientka potřebovala antibiotika, zároveň se ale obávala alergie miminka na penicilin, kterou by mohlo zdědit po otci. Lékařka předepsala antibiotika jiné chemické struktury než penicilin. Ta by se ovšem vstřebala do mléka a mohla by miminku uškodit,“ řekla Právu Bažantová.

Případ musela řešit s lékařkou telefonicky. „Ta nakonec zvolila vhodná antibiotika, která pacientce pomohla, a přitom se do mateřského mléka nevstřebávala,“ dodala.

A takových případů je mnoho. Podle šetření, které provedla Česká lékárnická komora (ČLnK), zachytí celých 99 procent lékárníků alespoň jednu lékovou chybu měsíčně.

Více než dvě třetiny lékárníků pak odhalí při osobním výdeji lékovou chybu alespoň jednou týdně a přes 20 procent dotazovaných lékárníků jí zabrání dokonce každý den.

Nejčastěji se jedná o chybně předepsanou lékovou formu, např. zamění tablety za injekce, či o špatné dávkování léků. „Více než 80 procent lékárníků odhaluje chyby pacientů způsobené nesprávným užíváním nebo ve formě nesprávně předepsané síly léčivého přípravku, která by mohla stav pacienta poškodit, nebo by naopak nebyla dostatečně účinná,“ varuje komora.

Často se ale také setkávají s duplicitou, tedy s předepsáním stejného léčiva ve dvou přípravcích. Někdy se stane, že pacient obdrží e-recept jiného člověka.

Z drtivé většiny lékárníci takovou chybu odhalí na základě zhodnocení receptu a dotazem na pacienta. Okolo 40 procent lékárníků odhalilo chybu náhledem do sdíleného lékového záznamu pacienta.

„Některé lékové chyby jsou viditelné na první pohled. Ale je mnoho chyb, které se odhalí až citlivým rozhovorem s pacientem. Například to, že pacient užívá lék jinak, než by měl. A díky tomu třeba není lék tak účinný, nebo může negativně ovlivňovat jiné užívané léčivo,“ uvedl prezident ČLnK Aleš Krebs.

„Z průzkumu vzešlo i to, že v téměř 70 procentech případů zabránil lékárník osobní konzultací lékové chybě, která by vznikla při samoléčbě pacienta. I já se často v lékárně setkávám s tím, že po mně pacient žádá pro něj nevhodný lék,“ řekl viceprezident komory Martin Kopecký.

„Často pacienty také upozorňuji na chyby v dávkování, kterých se dopouštějí třeba u léků proti bolesti. K odhalení této chyby by bez konzultace s lékárníkem vůbec nedošlo,“ dodal.

Bažantová nicméně upozorňuje, že lékové chyby nevznikají výlučně na straně praktiků. „Pacienti třeba špatně dávkují léky s ohledem na jídlo nebo půlí tablety, které se půlit nesmějí. Někteří praktici na lékárníky ale spoléhají. Lékaři jsou samozřejmě nejkompetentnější, co se týče diagnózy, ale lékárníci jsou mnohem víc zběhlí ve farmakologii,“ řekla mluvčí ČLnK.

„Na trhu je čím dál tím víc generických přípravků, tedy léků s různými názvy, ale jednou účinnou látkou. Jako lékárník to vím, ale lékař si to v tu chvíli nespojí. Léků je u nás registrovaných přes osm tisíc, je naprosto pochopitelné, že neznají všechny,“ řekla Bažantová.