Článek
Lékařka polemizovala s hodnocením skutku ze strany obecných soudů. „Ústavní soud v tomto smyslu napadená rozhodnutí přezkoumal, přičemž vadu, jež by vyžadovala jeho zásah, neshledal. Ústavnímu soudu nezbývá než připomenout, že mu nepřísluší ‚hodnotit‘ hodnocení důkazů obecnými soudy, a to ani v případě, kdyby se s takovým hodnocením neztotožňoval,“ uvedl v odůvodnění, jímž stížnost v září rozhodl. To nyní zveřejnil na úřední desce.
Neztotožnil se ani s dalšími ženinými námitkami a odkázal se na verdikty obecných soudů. Soudci připomněli, že žena nebyla stíhána za pochybení při samotném lékařském zákroku, ale je postihována za to, že nepostupovala v souladu se svými povinnostmi.
Nerozporoval ani to, že by i při řádném postupu mohl mohlo dojít k poškození chlapcova zdraví.
Vše začalo ukvapenou operací, říká otec zmrzačeného syna z pardubické nemocnice
„Ústavní soud konstatuje, že si je vědom toho, že výkon lékařského povolání není posláním vždy snadným, neboť se dotýká lidského zdraví coby hodnoty, jejíž narušení, či dokonce ztrátu vnímají lidé velmi intenzivně,“ připomněl v odůvodnění s tím, že mladá lékařka je na začátku celoživotního procesu vzdělávání.
Zatímco v jiných oborech lze o správném postupu rozhodnout na základě pokusu či zkoušky, lékaři jsou nuceni rozhodovat „teď a tady“.
„Z tohoto úhlu pohledu se může jevit vyvozování trestní odpovědnosti vůči začínající, a tudíž i méně zkušené lékařce, která se dostala do vysoce stresující situace, jako neadekvátní. Nicméně Ústavní soud má ve shodě s obecnými soudy za to, že i přes shora zmíněnou psychickou náročnost situace a nezkušenost stěžovatelky nebyly požadavky na adekvátnost postupu natolik náročné, aby jim nebylo možné dostát,“ uzavřel ÚS.
Osmiletý chlapec čtyři dny po operaci mandlí v květnu 2017 začal krvácet a následně upadl do vigilního kómatu, v němž je dosud. Spolu s lékařkou byla k podmíněnému trestu odsouzena i zdravotní sestra.