Lékaři: Zlom v 65 letech. Víc nemocí i demence

V 65 letech podle něj přichází zlom, průměrný český senior už ve věku 68 let trpí řadou chronických nemocí. Imunolog Ilja Stříž míní, že kondice českých seniorů bývá horší než u jejich vrstevníků například ve Skandinávii.

Podle jednoho návrhu ministerstva práce a sociálních věcí by lidé, kterým je dnes padesát, měli odcházet do důchodu v 66 letech, čtyřicátníci v 67 a lidé ve věku 34 a mladší v 68 letech.

„Věk 65 let je zlomový, dochází k rychlému snižování fyzických a psychických sil a rychle narůstá nemocnost. Zvyšuje se výskyt tzv. civilizačních nemocí, jako je arteriální hypertenze, ischemická choroba srdeční, cévní mozková příhoda, diabetes,“ popsal Richter.

Navíc výrazně roste riziko onkologických onemocnění. Mezi časté problémy seniorů dále primář řadí i parkinsona, demenci, artrózu kyčelních a kolenních kloubů. Starší lidé trpí také častějšími úrazy při pádech, zlomeninami krčku stehenní kosti, zápěstí a obratlů.

„Nesmíme zapomenout ani na zhoršení smyslového vnímání, poruchy zraku i sluchu. U seniorů 65+ klesá výkonnost imunitního systému, tedy zvyšuje se frekvence respiračních onemocnění, zánětů močových cest, je větší riziko pro pásový opar. Nicméně pro seniora 65+ je typické, že netrpí pouze jednou či dvěma chorobami, ale vždy kombinací výše uvedených,“ doplnil Richter.

Významným problémem se stává demence, jejíž výskyt se rapidně zvyšuje od 65. roku. „Vždy jde o kombinaci několika faktorů. Dnes víme, že vysoce rizikový je vysoký krevní tlak, parkinson a další tzv. neurodegenerativní onemocnění, ateroskleróza, abúzus alkoholu,“ vysvětlil primář.

„Průměrný český senior ve věku 68 let je typicky polymorbidní (trpí řadou chronických nemocí) a péče o zdraví je tzv. na plný úvazek,“ řekl Richter.

Podle něj jsou nutné časté kontroly u praktického lékaře, kardiologa, ortopeda, neurologa, internisty, onkologa, nefrologa, hematologa, diabetologa, gastroenterologa. Také jsou třeba častější laboratorní náběry, rentgenová vyšetření, sonografie, CT, magnetická rezonance, endoskopické zákroky, tedy gastroskopie, koloskopie.

I z toho důvodu je proto podle něj výkonnost člověka ve věku od 65 let ve srovnání s jeho kolegou ve středním věku snížena obvykle po fyzické i psychické stránce. „Domnívám se, že s prodloužením věku odchodu do důchodu značně naroste počet nemocných s psychickými problémy, protože prostě nebudou stíhat,“ poznamenal primář.

Očekává tím pádem také zvýšení počtu pracovních neschopností, invalidních důchodů. To podle něj zatíží zdravotnický i sociální systém.

Imunolog Ilja Stříž z IKEM soudí, že kondice seniorů bývá individuální. „Někteří lidé se o své zdraví starají, někteří ne. Lidé jsou různě vystaveni stresu. Nedá se jednoznačně říci, jak se posun odchodu do důchodu projeví. Imunita ve stáří je samozřejmě oslabená, funguje hůř. Určitě jsou senioři u nás v jiné kondici než například senioři ve Skandinávii, kde jsou zdravější a výkonnější,“ řekl Právu.

I předseda Společnosti vše­obecného lékařství Svatopluk Býma míní, že se situace jednotlivých lidí značně liší. Mnoha profesím se lidé mohou věnovat i v tzv. důchodovém věku. „Musí se jednat o optimální nastavení systému, aby se každý mohl rozhodnout, kdy do důchodu odejde. Spodní věková hranice by měla být jen orientační,“ řekl.

Podle jeho názoru nelze, aby zdravotnictví suplovalo sociální péči. Ti senioři, kteří budou trpět dlouhodobými zdravotními problémy, by měli být posouzeni, zda jsou práceschopní, nebo ne. „Jestli to odpovídá invaliditě, případně jakého stupně, nebo ne,“ sdělil Právu.

„Střední délka života se prodlužuje. Druhá věc je, kolik let z toho prodloužení je ve zdraví a kolik v nemoci. Bohužel u nás se střední délka života prodlužuje způsobem, že lidé jsou delší dobu v nemoci než ve zdraví. Je to jinak než třeba ve Švédsku. To je záležitost, která si zaslouží pozornost státu,“ dodal Býma.

Stát by měl podle něj nastavit preventivní programy a motivovat lidi, aby se o své zdraví starali. Potom by prodlužování věku pro odchod do důchodu bylo namístě.

Doba dožití se podle Českého statistického úřadu u mužů loni zvýšila na 76,1 roku a u žen na 82 let. V pandemických letech 2020 a 2021 se střední délka života propadla zhruba o dva roky na 74,1 roku pro muže a 80,5 roku pro ženy.