Lékaři si mohou naúčtovat, co chtějí. Kontroly jsou na ně krátké

Podle důvěryhodného zdroje Práva z finanční správy někteří lékaři účelově využívají nesouladu v zákonech, a kontroly ze strany úřadů tak končí bez výsledku. K řešení se ale nikdo nemá.

„Kontroly nelze dělat bez znalosti výkonu, který lékař udělal. Lékaři ho ale do dokumentace nebo na účtenku napíšou příliš obecně, třeba jako poskytnutí zdravotní péče, takže se to nedá s ničím porovnat, nelze to zkontrolovat a musíme to zabalit,“ popsal Právu zdroj z Generálního finančního ředitelství, který si přál zůstat v anonymitě.

Pracovníci finančního úřadu kontrolují u lékařů, kteří nemají smlouvu s pojišťovnou, ceny poskytovaných zdravotních výkonů. Ti, kteří smlouvu mají, se zodpovídají pojišťovně, která jim výkony hradí.

Potíž je v tom, že zejména zubaři, gynekologové a stále častěji i dermatovenerologové začínají pracovat jen na sebe, veškeré jejich služby si musí pacient zaplatit.

„Lidé si myslí, že když je lékař nesmluvní, může si nastavit ceny, jak chce, pokud je pacient ochoten to zaplatit. Tak to ale vůbec není. I na ně se vztahuje regulace cen,“ zdůraznil zdroj.

Každoročně provedou pracovníci finančních úřadů víc než stovku kontrol, v polovině případů najdou nesrovnalosti v účetnictví nebo chyby při kalkulaci ceny.

Loni ze 136 kontrolovaných porušilo cenové předpisy 69 lékařů, vyplývá z nejnovějšího Přehledu o činnosti cenových kontrolních orgánů. Rozdané pokuty nepřekročily v součtu ani 900 tisíc korun. Naproti tomu v roce 2019 se vyšplhaly na 2,5 milionu. Počet kontrol a pochybení byl přitom podobný.

Ačkoliv jsou zástupci lékařů přesvědčeni, že má finanční správa dostatečné páky na to, aby odhalila nesrovnalosti v účtech, přímo od kontrolorů zní opak. Nejvíce se zaměřují na zubaře, kteří údajně mlží na účtenkách nejvíc.

Podle prezidenta České stomatologické komory Romana Šmuclera má ale komora právní stanovisko, podle kterého na účtenky detaily o poskytnuté péči uvádět nesmí.

„Na fakturu se vědomě píše stomatologický výkon, nerozepisuje se to po detailech, protože velmi často se bývalí manželé soudí o peníze a nepřejí si, aby se ten druhý dozvěděl, že to byla třeba rovnátka, protože by pak mohl manžel tvrdit, že manželka rozhazovala za rovnátka. Nesmíme tam ty věci psát, protože nás jinak žalují,“ řekl Právu Šmucler.

„Finanční úřad může kontrolovat dobře – a vymlouvat se na to, že nepopisujeme dobře faktury, je absurdní,“ míní.

S cenou je každý podle Šmuclera předem seznámen a může návrh odmítnout podepsat. Těžko ale neznalý člověk odhadne, jestli je částka vyšší, nebo nižší, než je obvyklé.

Pochyby má Šmucler naopak o erudici úředníků nelékařů, kteří by měli práci zubařů kontrolovat.

„My ale neřešíme, jestli měl lékař právo si něco naúčtovat, kontrolujeme jen to, co se vyúčtovalo a jestli to sedí,“ odmítá zdroj z finanční správy.

„Finanční úřad má páky, aby si posvítil na ty, kteří se nechovají správně. Pokud si lékaři obhájí rozsah a cenu toho, co na fakturu napsali, tak mají smůlu. Kolegům bych doporučoval, aby byli maximálně přesní, protože to je chrání,“ řekl Právu předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko.

U výkonů jsou regulace přísné, existují ale různé balíčky a administrativní výkony, které se dají také započítat.

Kontroloři se už několik let chtějí domoci nahlížení do zdravotní dokumentace pacientů v odůvodněných případech bez jejich souhlasu. Podle nich by to pomohlo při kontrolách.

Zatím se toho domáhají bez úspěchu. Na rozdíl od krajských úředníků, kteří vyřizují také stížnosti pacientů, avšak na poskytnutou péči, a nikoliv na to, že zaplatili za ošetření moc. Krajským úředníkům chce ministerstvo zdravotnictví formálně tuto pravomoc dát. Počítá s tím novela zákona o zdravotních službách, kterou projedná Sněmovna.

Česká lékařská komora je striktně proti, nově se totiž nebude od krajských úředníků vyžadovat, aby měli i zdravotnické vzdělání. Ministerstvo to zdůvodnilo tím, že úředníci jsou dostatečně proškoleni.

Uplatnit stejnou logiku i na úředníky finanční správy ale ministerstva nechtějí. „Zmíněný problém neúplnosti či vágnosti faktury, daňového dokladu nebo účtenky je problém spočívající v nedodržování jiných právních předpisů a se zdravotnickou dokumentací nijak nesouvisí,“ řekl Právu mluvčí resortu zdravotnictví Ondřej Jakob s tím, že je problém komplexnější.

Na dotaz, proč resort nezmírnil požadavky i pracovníkům z finanční správy, odkázal mluvčí na ministerstvo financí.

„Pracovníci finanční správy, kteří vykonávají kontroly účetnictví nesmluvních lékařů, přístup do zdravotnické dokumentace nemají a nebylo by vhodné ani systémové, aby ho měli, protože se jedná o citlivé údaje, ke kterým má přístup kromě pacienta a osob, které pacient určí, pouze úzký okruh lékařů, zdravotníků a odborných pracovníků,“ sdělila Právu Alena Větrovcová z tiskového odboru financí.

Je to přitom ministerstvo financí, které samo upozorňuje na to, že se u lékařů, kteří si ceny stanovují podle minutové kalkulace, což jsou zejména zubaři, nedaří fakturace ověřit.

„Oprávněnou spotřebu času potřebného k provedení určitého výkonu (zdravotní služby) nelze při cenové kontrole reálně ověřit,“ stojí v přehledu o kontrolách s tím, že jde o „dlouhodobě neřešený problém“.

To, že regulaci cen na část nesmluvních lékařů nejde uplatnit, je další část problému. Podle zdroje z finanční správy by vedle nahlížení do dokumentace pomohlo změnit systém regulace cen, vyjmout z něj zubaře, anebo ho celý zrušit, když svou roli neplní. S tím souhlasí i Šmucler.

„V Rakousku mají doporučené ceny výkonů, za což bychom byli rádi i u nás. V Česku nám to ale úřady zakázaly, že by to byla kartelová dohoda, takže vznikl systém minutové kalkulace, kdy si každý zubař musí spočítat svoji praxi,“ řekl. Kvůli tomu mohou být začínající zubaři dražší než ti s letitou praxí, protože jim práce trvá déle.

Než se ale najde politická vůle k řešení, mohou se lidé s výhradami k cenám obrátit na stomatologickou komoru nebo na Generální finanční ředitelství a žádat od lékaře, aby byl při vypsání účtenky konkrétnější.

Problém s neoprávněnými platbami se řeší opakovaně. U gynekologů to jsou například registrační poplatky nebo pravidelné poplatky za „osobnější přístup lékaře a flexibilitu“. Řada lidí ale na podmínky přistoupí, protože mají strach, že jinak o lékaře přijdou a budou si muset hledat nového.