Lékaři přišli na začínající rakovinu plic u 100 lidí. Díky screeningu

„Máme přes sto pozitivních záchytů, někteří pacienti jsou i po operaci. U většiny je potvrzeno stádium diagnózy jedna,“ řekla Marcela Koudelková, manažerka programů pro včasný záchyt karcinomu prostaty a plic. Screening rakoviny plic byl spuštěn před dvěma lety a přes počáteční nejistotu mezi pacienty podle ní dobře funguje.

Od letošního ledna se rozběhlo už několik nových screeningových programů. Lékaři vyhledávají pacienty ohrožené rakovinou prostaty, u těhotných žen se snaží gynekologové včas odhalit hrozící problémy se štítnou žlázou a u malých dětí vzácné genetické onemocnění zvané spinální svalová atrofie.

Jde o neurosvalovou poruchu, při níž ochabující svalstvo postupně znemožní dýchání. Její léčba je mimořádně drahá, rodiny nemocných dětí kvůli tomu uspořádaly několik veřejných sbírek. Známý je příběh malého Maxe, na jehož léčbu lidé poslali 62 milionů korun.

„Screening má extrémní dopad na populaci nemocných. Když se provede na celé populaci nově narozených, což je asi sto tisíc dětí za rok, a najde se třeba deset případů, mohou všechny dostat léčbu včas,“ řekl ředitel Národního screeningového centra Karel Hejduk.

Léčba spinální svalové atrofie je tuzemskými pojišťovnami hrazená, o to víc je podle něj program důležitý. „Aby byla co nejvíce efektivní, je potřeba léčbu nasadit hned po narození. Onemocnění se projeví klidně až v roce, dvou letech, kdy je už léčba méně efektivní, než když se nasadí ještě před prvními příznaky,“ doplnil.

V Česku funguje celostátní screening pro karcinom děložního hrdla, prsu, kolorekta, plic a od letošního roku i prostaty. Jejich účelem je odhalit nemoc ve fázi, kdy je možné nádor odoperovat nebo vzniku zcela předejít.

Zatímco mezi mladšími ženami je zapojení do screeningu děložního hrdla jedno z nejlepších v Evropě, kolem 70 procent, u žen nad 65 let zájem klesá.

U dalších programů lidé narážejí na to, že se mají sami objednat ke specialistovi na doporučení svého praktika. Po několika neúspěšných pokusech to ale někteří vzdají a program nedokončí. Bariéry je podle zástupců centra potřeba odstranit.

„Spousta lidí sice na začátku souhlasí, ale pak se třeba plicnímu lékaři nedovolá,“ uvedl Hejduk. „Kde má praktik domluveného plicního lékaře, tam pacienta sestřička rovnou objedná, a když už má termín, tak tam většinou dojde,“ upozornil.

Od ledna spustilo ministerstvo ve spolupráci s odbornými společnostmi i pilotní Národní program prevence obezity u dětí, který se naplno rozjede v září. V příštím roce se plánují lékaři více zaměřit na prevenci srdečních onemocnění. Nejen, že se má letos upravit obsah preventivních prohlídek u praktiků, v plánu je od roku 2025 i včasný záchyt u vybraných srdečních onemocnění.