Lékaři odkládají další protesty na neurčito

„Množství lidí, kteří se do průzkumu zapojili, je významně menší než před dvěma lety,“ řekl Novinkám viceprezident České lékařské komory (ČLK) Jan Přáda.

K naplnění ministerského slibu o vytvoření zákona o jednotném odměňování ve zdravotnictví sice podle něj nedošlo, další věci se ale do pohybu daly a řeší se. Stejně tak se zlepšila finanční situace lékařů v nemocnicích.

„Liší se to nemocnice od nemocnice, oddělení od oddělení. Když to ale vezmeme celorepublikově, tak množství lidí, kteří se ozvali, že by byli ochotni se zapojit, je menší, a tudíž Lékařský odborový klub (LOK) rozhodl, že to odkládá na neurčito,“ dodal.

Na podzim 2023 stálo na barikádách kolem šesti tisíc lékařů, kteří hrozili vypovídáním dohod o přesčasové práci. Mnoho z nich tak skutečně učinilo, čímž došlo k omezení neakutní plánované péče. Lékaři si tak vydobyli ústupky ze strany ministerstva zdravotnictví.

Zopakovat podobný protest i dnes by ale byla ochotna necelá tisícovka. Výpověď z přesčasu by bylo ochotno podat 725 lékařů či lékařek, necelých 500 pak podat výpověď úplně, do demonstrace by šlo asi 380 lékařů. Výsledky ankety z letošního února, do níž se zapojilo 1277 respondentů, zveřejnili lékaři v profesním časopise Tempus.

Akutní péči v nemocnicích přitom zajišťuje v Česku asi 18 800 lékařů.

I ze slov slov šéfa lékařských odborů Martina Engela je jasné, že minimálně do konce roku, kdy by mohla být sestavena nová vláda, se ledy nepohnou. Nejen kvůli „nejednotě“ mezi nemocnicemi, ale i vyhroceným vztahům mezi odbory a vládou, zvláště pak ministrem Vlastimilem Válkem (TOP 09) a šéfem ČLK Milanem Kubkem.

„Se současnou vládou již nemá smysl jednat, soustředíme se na řešení lokálních problémů,“ píše Engel kolegům v profesním časopise Tempus.

Tabulkový plat lékaře po škole začíná na 41 380 Kč, lékař po atestaci má nejméně pět let započitatelné praxe a jeho hrubý plat je 53 680 Kč.

Zákoník práce, který byl před dvěma lety hlavní rozbuškou lékařských protestů, se dál porušuje. A v některých menších nemocnicích, kde chybí personál, se minimálně bez jeho ohýbání neobejdou.

Ze zmíněného průzkumu vyplynulo, že pracovní dobu a maximální počet přesčasových hodin za rok dodržují ve 39 procentech nemocnic. Zároveň ale dvě třetiny dotázaných tvrdí, že se u nich situace s čerpáním náhradního volna po službě oproti minulosti zlepšila a je to více zohledňováno.

Příjmová situace se zlepšila u 56 procent respondentů a k navýšení platů o 5 až 15 tisíc korun podle kvalifikace - jak vyplynulo z dohody ministerstva, odborů, lékařů a Všeobecné zdravotní pojišťovny v roce 2023 - došlo u 75 procent lékařů, kteří se do průzkumu zapojili.

Zarážející je spíše to, že 17 procent lékařů neví, zda jim přidáno bylo, nebo ne. Stejně tak jich téměř polovina neví, zda dostávají za směny delší než 12 hodin příplatek.

Mladým lékařům vedle přetěžování ale vadilo i to, že je do přesčasů šéfové nutí pod pohrůžkou toho, že jim neumožní splnit podmínky a připravit se na atestace. Válkův resort zavedl ve státem řízených nemocnicích koordinátory, kteří podle Přády fungují dobře a mladí lékaři se na ně mohou obracet.

Přenést to do soukromých nemocnic je ale těžší. „Chtěli bychom, aby to, co začalo fungovat ve fakultních nemocnicích, fungovalo i v těch dalších, krajských a regionálních. Aby tam byla osoba, která by dohlížela na to, jak vzdělávání probíhá,“ doplnil Přáda.

V některých nemocnicích podle něj není ke změnám vůle, u některých je oddělení tak personálně zdevastované, že jsou rádi, že zajistí provoz, a je těžké nastavit podmínky tak, aby vzdělávání fungovalo stejně jako ve velkých nemocnicích. Dostupnost a kvalita specializačního vzdělávání v nemocnici se podle 38 procent dotázaných nezměnily.