Lékaři k vedrům: Pozor na pivo i šoky z klimatizace

„Zejména ti, kteří jsou zranitelní, to znamená chronicky nemocní nebo velmi malé děti, jsou ohrožení dehydratací. Zásadní pravidlo je přizpůsobit příjem tekutin tomu, že se zvýšeně potíme,“ říká Michal Vrablík, lékař Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

„V Česku oblíbená tekutina – pivo – je samozřejmě méně vhodná pro svůj obsah alkoholu. Nealkoholické pivo ale může být použito,“ zmiňuje Vrablík k pitnému režimu.

„Alkohol totiž organismus dehydratuje a potřebu tekutin tak paradoxně zvyšuje,“ doplňuje ho doktor Ivo Procházka ze Sdružení praktických lékařů ČR. Ideální je mít celý den po ruce zásobu třeba běžné pitné vody.

Organismus odvodňují i sladké nápoje, které zvyšují obsah cukru v moči. Ten s sebou „strhává“ vodu, způsobuje častější močení a větší pocit žízně. Podle Cyrila Muchy z České lékařské spol. J. E. Purkyně působí močopudně i káva, do pitného režimu se nepočítá. Vypitý hrnek kávy je vhodné doplnit minimálně stejným objemem vody.

„Obecně platí, že denně by se mělo vypít asi 1,5 litru vody. Pokud však v horkých letních měsících teploty výrazně rostou, spotřeba tekutin by měla být o třetinu až polovinu vyšší. Jejich příjem by měl být rozložený rovnoměrně do celého dne,“ radí Mucha.

Na dodržování pitného režimu zapomínají zejména starší lidé.

„Pocit žízně se s věkem vytrácí, proto jsou senioři v létě více ohroženi. Často jim doporučuji, aby si každé ráno naplnili konvici nebo láhev potřebným množstvím vody a postavili ji na stůl. Kdykoli kolem ní projdou, měli by se trochu napít. Večer pak mají jasný přehled o tom, kolik toho za den vypili,“ zmiňuje.

Na studené nápoje, které v tropech občerství, spoléhá i řada návštěvníků jezera Lhota nedaleko Prahy, které na tamní pláži oslovil štáb Novinek. „Dám si tu studené pivo, to osvěží, ale nesmí se to přehnat,“ říká nám třeba jeden ze starších návštěvníků areálu.

„Jak se osvěžuju? Zalezu někam, kde je stín. A s pitím. Mám teď ale nějaké zdravotní problémy, tak piju hodně čaje a vodu, alkohol moc ne,“ zmiňuje další z návštěvnic.

Kdo nemá možnost vyrazit na koupaliště, může zkusit rychlé osvěžení pod studenou sprchou doma. Přímo v ulicích některých měst se pak dá zchladit třeba vodní mlhou z osvěžítek. Jen na území Prahy je jich aktuálně přes třicet.

„V zásadě se doporučuje, především u těch zranitelných osob, chránit se, nevystupovat mimo budovy v těch nejteplejších hodinách dne a odložit vyřizování záležitostí v rozpálených městských centrech. Často vídáme naše starší spoluobčany, jak si vyberou právě tu 12. hodinu a cestují tramvají, takže to skutečně stojí za zopakování – odložte to, nic vám neuteče,“ nabádá je doktor Vrablík.

„Protože bydlíme v paneláku v posledním patře, tak se doma chladíme pod větrákem,“ zmiňuje jedna z návštěvnic jezera Lhota další častý způsob zvládání veder. „Když jsou vysoké teploty, většinou jsem ve stínu. A když jsem v práci, tak s klimatizací,“ dodává další z žen na písčité pláži.

I klimatizace a stojanové větráky s sebou ale nesou zdravotní rizika.

„Nejohroženější jsou samozřejmě dýchací cesty, které pod vlivem klimatizace mohou trpět a zvyšovat svou náchylnost k infekcím. Neošetřená klimatizace nakonec sama o sobě může být zdrojem infekce,“ upozorňuje lékař Vrablík. Když se z ní bakterie a plísně dostanou do vzduchu, mohou způsobit respirační problémy včetně alergií, astmatu nebo zánětu průdušek.

Problémem jsou však hlavně teplotní „šoky“, tedy náhlé přechody z vyhřátých prostor do výrazně klimatizovaných. Vyvarovat by se jich měly především osoby s oběhovými nebo metabolickými onemocněními.

„Nastavení klimatizace v té iniciální (počáteční - pozn. red.) fázi by nemělo přesáhnout pětistupňový rozdíl. Samozřejmě že když se v klimatizované místnosti zdržujeme delší dobu, můžeme upravit teplotu podle naší pohody,“ dodává lékař z projektu Srdce v hlavě, který se snaží seznamovat veřejnost s problematikou oběhových onemocnění.

Neobvyklé není ani nachlazení (tzv. rýma z klimatizace či letní rýma), které je jinak spojováno spíše se zimním obdobím. Nízká vlhkost vzduchu v klimatizovaných místnostech může způsobovat i dehydrataci.

Vlny veder přivádějí pravidelně v letních měsících do ordinací lékařů tisícovky lidí. Například největší tuzemská zdravotní pojišťovna VZP vloni ošetřila v souvislosti se zdravotními problémy způsobenými horkým počasím nejvíce pacientů za uplynulých pět let, jak informovala mluvčí pojišťovny Viktorie Plívová.

Bylo jich téměř 1400, z toho muselo být akutně hospitalizováno přes 50 z nich. Pojišťovnu to vyšlo na více než 2,5 milionu korun.

Do ordinací přivedl lidi především úpal, úžeh, mdloby z horka, vyčerpání způsobené ztrátou minerálů či nedostatkem tekutin nebo otoky z horka. Rizikovou skupinou pacientů jsou osoby s nemocemi srdce či vysokým tlakem.

Více ohrožení jsou také starší lidé nad 65 let, chronicky nemocní či astmatici, ale také nejmenší děti do 4 let a těhotné nebo kojící ženy.

Horké počasí však může způsobit obtíže komukoliv, i jinak zdravému jedinci. Všichni by tak měli ve svém zájmu dodržovat základní doporučení: používat ochrannou pokrývku hlavy, sluneční brýle a kvalitní opalovací krémy. Doporučuje se také omezit tělesnou zátěž, sport a těžká jídla a navýšit již zmiňovaný přísun tekutin.