Lékaři chtějí otestovat stovky rizikových pacientů na rakovinu slinivky

Zhoubný nádor na slinivce nejenže je agresivní a rychle roste, ale především se dlouho vůbec neprojevuje. Když se objeví první příznaky – hubnutí, nevolnost, bolest zad a břicha, svědění a žloutnutí kůže –, bývá už na jakoukoliv léčbu pozdě. I přes pokroky v onkologické medicíně přežije tuto diagnózu jen pouhých pět procent pacientů.

„Ve fázi, kdy se objeví příznaky, se průměrná doba dožití odhaduje na osm měsíců,“ nastínil chmurnou prognózu Ondřej Urban, přednosta II. interní kliniky olomoucké fakultní nemocnice.

Klíčové je objevit nádor slinivky co nejdříve, což se většinou podaří náhodou. Lékaři už na konci loňského roku spustili program zaměřený na vyhledávání rakoviny slinivky v časném stadiu.

„Zaměřujeme se na pacienty, u kterých lze nemoc předvídat a riziko výskytu je u nich vysoké. Těch je asi deset procent a jsou to především lidé, u nichž se rakovina vyskytuje v rodině nebo jsou nositeli rizikové genetické mutace,“ uvedl Urban. „V tuto chvíli již máme do programu vybraných více než sto pacientů. Doufáme, že jich vyšetříme řádově stovky ročně,“ dodal.

Na jaře se podle něj plánuje také spuštění registru těchto pacientů, díky němuž bude možné lépe vyhodnocovat data a sledovat úspěšnost programu.

Rizikové pacienty pomáhají vytipovávat onkologové a genetikové, ale i praktičtí lékaři, kteří by je měli odesílat na vyšetření do specializovaných center, kterých je v Česku devatenáct, v budoucnu by se jejich počet měl rozšířit na třicet.

„Kritéria výběru pacientů, konkrétní vyšetření a jejich načasování přesně specifikuje nový doporučený postup České gastroenterologické společnosti, vypracovaný ve spolupráci s onkology a chirurgy,“ uvedl předseda České gastroenterologické společnosti Ilja Tachecí.

Pacienti by se měli podrobit nejen krevním testům, ale také magnetické rezonanci a speciálnímu ultrazvukovému endoskopickému vyšetření. „Skončila doba pasivního přihlížení. Problém je potřeba intenzivně řešit, i když si uvědomujeme, jak to je obtížné,“ dodal Tachecí.

Diagnózu rakoviny slinivky si ročně v Česku vyslechne přibližně 2400 osob a 2200 na ni ročně umírá. Případů neustále přibývá, do roku 2050 se podle expertů jejich počet zdvojnásobí. Jediná efektivní léčba je zatím úplné odstranění nádoru, což vzhledem k jeho umístění bývá velmi složité, neboť často prorůstá do velkých cév, které se v okolí slinivky vyskytují.

„Odstranitelné nádory se diagnostikují pouze v deseti až patnácti procentech případů. Primárně tyto pacienty operujeme, ale jen pokud jsou v celkově dobrém stavu, tedy bez výrazného úbytku na váze, a pokud se hladina nádorových markerů nepohybuje ve vysokých hodnotách,“ vysvětlil Zdeněk Kala, chirurg z brněnské fakultní nemocnice. U nádorů, které nejdou operovat, nasazují lékaři chemoterapii, která však většinou život pacienta nezachrání.