Článek
Počet hlášení se sice zvýšil, potíž je ovšem v tom, že za nesplnění této povinnosti nehrozí lékaři žádný trestní postih. Po silnicích tak stále ještě jezdí epileptici, ale i lidé s vážnou srdeční chorobou, akutní hrozbou infarktu či s těžkým očním onemocněním. Bezpečnosti provozu to neprospívá.
Že však tato novela zákona o provozu na pozemních komunikacích přesto přispěla ke zlepšení neutěšeného stavu, potvrdil v pátek Právu mluvčí ministerstva dopravy (MD) Tomáš Neřold.
Povinná prohlídka od 65 let platí
„Poté, co byla zmíněná povinnost v roce 2012 zavedena, se počet hlášení lékařů oddělením dopravně-správních agend městských a obecních úřadů výrazně zvýšil. Odpadla tak předchozí praxe, kdy způsobilost motoristy řídit posuzoval lékař v podstatě až při povinné prohlídce,“ uvedl Neřold.
Stejnou zkušenost má i brněnský magistrát. „O konkrétních počtech hlášení mluvit nemohu,“ sdělila Právu úřednice z tamějšího odboru dopravně-správních agend. „Rozhodně je jich ale mnohem víc než před rokem 2012,“ dodala brněnská úřednice.
Díky legislativní změně mohou úřady promptně zasahovat. Když dostanou oznámení od lékaře, pozvou řidiče s vážným onemocněním na přezkoušení nebo mu rovnou odejmou řidičské oprávnění.
Co když ovšem lékař hlášení nepošle? Kvůli bezzubosti novely nemůže být za to postižen. V případě, že pak vážně nemocný řidič spáchá nehodu, je za ni lékař, který onemocnění úřadům nenahlásil, morálně spoluzodpovědný. Trestní postih ho sice nečeká, u soudu se však může řešit i jeho zodpovědnost.
Hlášení lékařů jsou důležitá
Podle odborníků by rozhodně prospělo, kdyby se konkrétní sankce do zákona dostaly. Vždyť hlášení lékařů jsou o to důležitější, že běžní řidiči už dva roky nemusejí absolvovat první povinnou zdravotní prohlídku po dovršení šedesáti let, ale až v 65 letech, poté v 68 a pak každé dva roky.
Starší řidiči si většinou nepřipouštějí, že s rostoucím věkem se zpomalují jejich reakce
Tuto změnu prosadili v roce 2013 novelou zákona o provozu na pozemních komunikacích senátoři ODS v čele s Tomášem Grulichem. Na otázku Práva, jestli bylo rozumné posunout hranici na 65 let, Grulich nyní odpověděl: „Určitě to rozumné bylo, už z toho hlediska, že se posunul věk odchodu do důchodu. O tom, jak toto opatření funguje v praxi, zpětnou vazbu nemám. Z policejních statistik však nevyplývá, že by kvůli tomu přibylo v Česku bouraček.“
Původně senátoři navrhovali, aby první povinná prohlídka řidičů byla dokonce až v 68 letech. Na dotaz, zda se o to teď nepokusí znovu, Grulich prohlásil: „Rozhodně ne. Někdo mi to tam tehdy při projednávání novely vsunul jako pozměňovací návrh. Já osobně jsem byl pro těch 65 let a na tom se od té doby nic nezměnilo.“
Naopak vedoucí oddělení BESIP ministerstva dopravy Martin Farář by nejraději hranici šedesáti let pro první prohlídku vrátil zpět. „Můj názor je, že by to věci prospělo. Starší řidiči si většinou nepřipouštějí, že s rostoucím věkem se zpomalují jejich reakce, zhoršuje schopnost rozhodování, nezřídka hůře vidí i slyší. Jejich schopnosti řídit se tedy mění a povinné prohlídky už v šedesáti letech měly z tohoto hlediska rozhodně smysl,“ je přesvědčen Farář.