Článek
„Přestože často přemýšlím, jestli je růst skutečně jediný indikátor, začnu mluvit o růstu: přibylo lidí, které jsme vyslali na mise,“ řekl ve čtvrtek ředitel české kanceláře Lékařů bez hranic Pavel Gruber. Meziročně vzrostla částka vydaná na pomoc o sedm procent.
Gruber přiznal, že v době migrační krize se objevili lidé, kteří přestali posílat peníze kvůli tomu, že MSF pomáhají i migrantům ve Středozemním moři. „Jsou lidé, kteří kvůli tomu ruší svou podporu a napíšou nám to. Někteří přestanou pomáhat a ani nám to nenapíšou, ale realita je taková, že podpora roste,” uvedl Gruber.
Česko je podle něj bohatá země a každý si může vybrat, komu chce pomáhat - zda starým a nemocným, nebo třeba zvířatům. Zdůraznil, že skutečnost je jiná, než jak ji ukazují výroky na sociálních sítích.
Aktivity MSF ve Středozemním moři jsou marginální
Gruber zmínil, že operace ve Středozemním moři představují jen jedno procento operací Lékařů bez hranic. Připustil ale, že nejvíce se píše právě o těchto aktivitách.
Například k lodi MV Aquarius, kterou nechtěly přijmout italské přístavy a musela nakonec s uprchlíky do Španělska [celá zpráva], uvedl, že nebyla provozována MSF, ale společností SOS Mediteranée a Lékaři bez hranic na ní jen poskytovali zdravotní pomoc. V minulosti ale měla MSF pronajaté lodě.
Gruber dále zmínil, že i když tradičně pomáhali Lékaři bez hranic především v Africe, v poslední době se to mění: „Skoro polovina výdajů z Čech jde na Blízký východ s krizemi v Sýrii, Iráku a Jemenu.“ Dodal, že většina krizí, jako je podvýživa a uprchlické vlny, není způsobena přírodními katastrofami, ale válkami.
Pomoc šla uprchlým Rohingům v Bangladéši, do Keni, Nigeru, Nigérie, Jižního Súdánu, na Ukrajinu nebo do Sýrie.
Veškeré peníze pocházejí ze soukromých darů, organizace nevyužívá žádné státní granty. Podle Grubera jde nyní asi 83 procent z příspěvku přímo na pomoc v postižených oblastech, asi 12 procent na získávání dalších dárců a pět na režijní náklady. Většinu darů tvoří jednorázové příspěvky.