Lékař sem nechce? Tak mu to nařiďte, přejí si pacienti

„Takový systém by vedl k jedinému: ještě víc by klesl zájem o studium medicíny, práci v českém zdravotnictví a ještě více lékařů by odcházelo za násobně lépe placenou prací do Německa,“ odmítl úvahy prezident České lékařské komory Milan Kubek.

Řízené umístění lékaře podporuje 67 % lidí. Vyplynulo to z obsáhlého průzkumu, který si nechala vypracovat Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP).

Kategoricky to odmítá 13 % dotázaných, kteří pokládají za svobodné rozhodnutí lékaře, kde si nakonec ordinaci otevře. Devět procent je spíše proti umístěnkám a 11 % na to nemá názor.

Takzvané umístěnky dostávali od 50. let do roku 1989 v Československu absolventi některých oborů, například lékaři. Stát určil, kam mohou po škole nastoupit do zaměstnání. Mnohdy šlo o místa opomíjená nebo vzdálená až stovky kilometrů.

„Umístěnky nejsou v žádné ze zemí EU. Není to šťastné řešení, po určité době dělá lékař vše pro to, aby šel jinam. Ani za bolševika to nevedlo k tomu, aby byla péče na východním Slovensku stejná jako v centrech. Daleko lepší řešení je smluvní politika pojišťoven,“ oponuje ministr Válek.

Desítky tisíc rodičů dnes ale marně hledají praktického lékaře, u něhož by potomka registrovali. Asi 920 tisíc lidí v Česku nemělo koncem roku 2023 svého praktického lékaře, z toho asi 75 tisíc dětí.

O regionální dostupnost se mají podle Válka starat zdravotní pojišťovny. A když je požádá lékař o smlouvu do nově zřizované ordinace, mají kývnout, jen pokud je v oblasti, kde je o takovou péči nouze.

Velké poptávky po pediatrech a prakticích v některých lokalitách si je ředitel VZP Zdeněk Kabátek vědom, socialistické umístěnky by zpět ale rozhodně nezaváděl. „Zdravotní pojišťovny nemají žádný nástroj, jak někomu přikázat, kde si musí otevřít ordinaci, což je za mne zcela v pořádku,“ zdůraznil.

Nalákat mladé lékaře se snaží hlavně finančně. Tam, kde chybí, jim nabízí příspěvky ve výši několika set tisíc korun či výhodnější platby za péči. Benefity nabízejí i obce. „Mladí lékaři ale často řeší nejen svoji ordinaci, ale také zaměstnání pro partnera či partnerku, školu pro děti atd. Je to komplexní problém,“ podotkl Kabátek.

V posledních letech se podle něj ale podařilo VZP otevřít v potřebných regionech asi 20 ordinací dětských lékařů a zhruba 50 pediatrických ordinací při nemocnicích, kde je registrováno přes 25 tisíc dětí.

Podle předsedy Asociace českých a moravských nemocnic Michala Čarvaše by spíš pomohlo, kdyby si mohli medici část specializačního vzdělávání „odsloužit“ i v regionálních nemocnicích, nikoliv jen v těch fakultních ve městech, kde pak většina z nich zakotví.

Potíž je podle vedoucího Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace na Masarykově univerzitě Jakuba Hlávky v tom, že se mladí lékaři nemají na venkov jak dostat. „Byť z toho regionu pocházejí a mají tam třeba nějaké osobní vztahy, tak je medicína plus rezidentura vyčlení z toho regionu na devět deset let, a to už člověk opravdu zpřetrhá všechny vazby,“ vysvětlil.

Rezidenturou se myslí systém, kdy získá nemocnice nebo ordinace od státu příspěvek na zaškolení začínajícího lékaře s podmínkou, že tam bude po nějakou dobu působit. Většina těchto „míst“ byla ale donedávna ve větších nemocnicích. Výhrady má část venkovských lékařů i k výši plateb za některé služby pro pacienty.

Totéž řešil v roce 2017 tehdejší ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ex ČSSD), který poukázal na to, že se nemocnicím v pohraničí nedaří sehnat primáře ani za plat 200 tisíc korun. „Pokud se lékař bude chtít pohybovat v systému veřejného zdravotního pojištění, tak si nejdřív odslouží pár let na venkově,“ prohlásil tehdy. Nakonec na to nedošlo.

Řízené umístění ukrajinských lékařů a zdravotníků do míst, „kam naši lidi nechtějí“, v roce 2018 prosazoval i tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO).