Hlavní obsah

Lék pro obézní teenagery by mohly hradit pojišťovny

Pro každého, kdo se roky pere s obezitou, jsou nové léky na hubnutí obrovskou nadějí. Jenže léčbu, která vyjde na několik tisíc korun měsíčně, si zatím nemůže dovolit každý. To by se ale brzy mohlo změnit. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) aktuálně řeší úhradu jednoho takového léku z veřejného zdravotního pojištění. Úhrada by se týkala ale jen dospívajících od 12 do 18 let.

Foto: Shutterstock

Potřeba redukovat břišní tuk není jen o vzhledu

Článek

„Probíhá správní řízení pro jeden z léků, bylo požádáno o úhradu pro dětské pacienty od 12 do 18 let,“ potvrdil Novinkám ředitel SÚKL Tomáš Boráň s tím, že zatím není možné říct, kdy padne finální rozhodnutí.

Lék, který SÚKL aktuálně posuzuje, se jmenuje Wegovy. Jde o přípravek na hubnutí nové generace od dánské farmaceutické společnosti Novo Nordisk. Na trh byl uveden v roce 2021. Proti starším variantám má lepší výsledky, jeho výhodou je, že se píchá jednou týdně. SÚKL aktuálně řeší možnost úhrady tohoto léku pouze pro děti mezi 12 a 18 lety, které trpí obezitou.

Pokud bude pojišťovna lék hradit, budou muset jeho příjemci splnit několik podmínek. Především nesmějí při hubnutí spoléhat pouze na léky. Wegovy má být doplňkovou léčbou, to znamená, že bude nutné doložit, že dítě už se samo snaží zhubnout pomocí diety a pohybu. Pokud navíc pacient při užívání léků do 12 týdnů nezhubne, nárok na úhradu od pojišťovny mu tím zanikne.

Obézní chudí

V současnosti sice lékaři mohou tyto léky předepsat, a to i dětem, jenže pacienti si musejí léčbu platit sami. A ta není levná. V prvních týdnech se začíná se slabší dávkou, která vyjde zhruba na 3500 korun měsíčně. Cílem je dostat se k finální variantě, která stojí přes pět tisíc korun za měsíc a užívá se dlouhodobě.

„Pacienty upozorňujeme, že jde o dlouhodobou léčbu. Nemohou si myslet, že budou lék užívat půl roku, podaří se jim zhubnout a potom ho vysadí,“ popsala pro Novinky Jana Křenek Malíková, předsedkyně sekce dětské obezitologie České pediatrické společnosti.

Pokud by byla schválená úhrada pro obézní děti, byla by to podle ní skvělá zpráva a k léčbě by se dostalo mnohem více dětí. Zdůraznila, že léky nejsou obvykle první volba, lékaři je předepisují, až když vidí, že se pacient snaží zhubnout, ale nedaří se mu to.

„Tato léčba jim pomáhá mimo jiné tím, že nemají takovou chuť k jídlu. Nemusí na jídlo tolik myslet, chutě je tolik neobtěžují a stačí jim menší porce,“ popsala Křenek Malíková.

Podle údajů z mezinárodní studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) v Česku obézních dětí přibývá. Zatímco v roce 2010 jich byly čtyři procenta, v loňském roce to bylo už 6,3 procenta.

Zároveň se ukazuje, že obezita je spojená s chudobou. Zatímco v bohatších rodinách jsou obézní čtyři procenta dětí, v těch chudších to je devět procent, tedy téměř každé desáté. Právě pro ty může být úhrada léčby zásadní.

U dětí a dospívajících se obezita neposuzuje podle stejné hranice BMI jako u dospělých. Hranice se odvíjí od věku a pohlaví. Například u dvanáctiletého chlapce vysokého 165 centimetrů se za hranici obezity považuje váha přibližně 66 kilogramů.

Výběr článků

Načítám