Legenda o krysařových dětech čeká na restituční tečku

Po ukončení sporu v něm chce radnice z Podomí na Vyškovsku vybudovat místo připomínající děti, které prý odvedl krysař 26. června 1284 z německého města Hameln neznámo kam.

„Je to jedna z nejslavnějších evropských legend. Tatínek našel na Drahanské vrchovině přes 60 zaniklých středověkých osad, ale objev Hamlíkova byl pro něj zásadní. Není to jen kvůli pověsti o krysaři. To místo má zvláštní atmosféru,“ řekla Právu politická analytička velvyslanectví USA v Praze a bývalá mluvčí ministerstva kultury Helena Markusová.

Její otec, profesor Ervín Černý, byl sice chirurgem se specializací na ušní-nosní-krční, ale zároveň byl amatérským historikem, jehož práci oceňovali i odborníci.

V polovině minulého století objevoval zaniklé vesnice. Připomínalo to hledání jehel v kupce sena. Po domech totiž zbyly jen jejich základy ukryté pod listím nebo zcela zarostlé lesem či křovím.

Krysař byl podle pověsti vysoký muž se stříbrnou flétnou, jenž nabídl radním v Hamelnu, že je za slušnou odměnu zbaví krys. Když mu byla přislíbena, zahrál a odvedl havěť omámenou tóny flétny do vodního příkopu, kde se utopila. Nedostal ale od Hamelnských zaplaceno, nahněval se a zahrál na ni znovu.

Místo krys jej prý slepě následovaly děti. Legenda končí tím, že už je nikdy nikdo nespatřil.

Záhadě přišli na kloub německý historik Wolfgang Wann a Ervín Černý. Zjistili, že u Podomí stávala osada Hamlíkov, což podle odborníků mohla být počeštěná verze německého slova Hämlingen. Překlad znamená Hamelnští. Zapadly do sebe i další historické souvislosti.

Ve 13. století byla většina vrchoviny v majetku olomouckého biskupství. Tehdejší biskup Bruno ze Schauenburku se zapsal do dějin nejen jako vzdělanec, ale také jako kolonizátor Moravy. Do přelidněného Německa, severní Francie a Flander vysílal své lidi.

Byli to náboráři slibující půdu těm, kteří se přestěhují na Moravu. Bruno takto zvýšil počet svých vesnic z 200 na 400 a přilákal do lesů biskupství bezmála 25 tisíc cizinců.

Krysař se podle pověsti jmenoval Body nebo Boda. Shodou okolností mělo Podomí obdobný německý název: Boden. Legenda tedy může mít velmi jednoduché vysvětlení, řekla k tomu již dříve Dagmar Zouharová, která s Černým na výzkumu spolupracovala. Děti z Hamelnu mohly být ve skutečnosti dospívající a mladí lidé. Možná odešli za lepším životem na Moravu.

Osud ale Hamlíkovu nepřál. Za husitských válek lehl popelem. Byl obnoven v 16. století, kdy však jeho obyvatele zahubil mor. Vesnici nyní připomíná jen cedule zarůstající trávou.

„Chceme připomenout výzkum k legendě. V plánu máme vytvořit tam informační ceduli a odpočinkové místo pro turisty. Část základů zaniklých budov bychom mohli nechat vyzdít nad terén,“ řekla Právu starostka Podomí Kateřina Ševčíková.

Radnice jen čeká na to, zda Psí žleb zůstane v majetku armády, nebo jej dostane zpět církev. S majitelem se pak dohodne.

Psí žleb je sevřený mezi kopci, na nichž les přechází v louku. V poledne nebo večer tam doléhá zvuk kostelních zvonů z Ruprechtova.

„Kdykoli vzpomenu na toto tiché, smutné místo s mizejícími stopami po zaniklé vesnici, vždy se s jejím obrazem vynoří bájemi opředená postava jejího lokátora, tajemného krysaře z města Hameln,“ napsal o něm Černý.