Lednové sněmovní resty: Poslanci musí spěchat s platy i koncesionářskými poplatky

Na leden jsou ale připraveny i další zákony, které obstrukcemi paralyzovaná Sněmovna nestihla včas projednat. Tento skluz znejisťuje rozpočty krajů, až teprve koncem ledna by mohlo být jasné, jaký rozpočet bude mít Česká televize a Český rozhlas, a otazníky se vznáší i nad tím, jak budou placeni například školníci a školní kuchařky.

Nejvíce hoří zákon o platech. Do konce ledna musí projít nejen Sněmovnou, ale i Senátem a podepsat ho musí prezident. „Začneme 15. ledna a nejzazším termínem pro Sněmovnu je pátek 17. ledna,“ řekl Novinkám předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob. Když vše dopadne podle plánu, platy za leden již budou vypláceny podle nových regulí.

Nepopulární agendu vrátil zpět do Sněmovny Ústavní soud letos v květnu, když dal za pravdu rozzlobeným soudcům. Ti si stěžovali, že jim politici sahají na platy, jak se jim zachce, a že nesou důsledky jejich populismu. Ústavní soud osekání soudcovských platů odmítl a řekl zákonodárcům, že mají zákon upravit.

Původní plán „rozmrazit“ platy i politikům a zvednout je o 14 procent se ukázal před veřejností těžko obhajitelný. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) následně předložil novelu, ve které se politikům zvedají platy o 6,9 procenta.

I o to se nyní vláda s opozicí hádají. Podle hnutí ANO by si politici měli zmrazit platy na pět let a v lepší ekonomické situaci Česka vytvořit nový systém odměňování. Jak by měl vypadat, hnutí ANO nepředložilo.

Ve stejném týdnu vstoupí do finále i druhá aktuálně sporná novela – zákon o Českém rozhlase a České televizi. Vládní koalice chce zvýšit koncesionářské poplatky, ministr kultury Martin Baxa (ODS) se ale rozhodl rozšířit povinnost platit je i na ty, kteří vysílání obou veřejnoprávních medií sledují přes chytré telefony nebo tablety. Hnutí ANO chce naopak koncesionářské poplatky osekat či zcela zrušit.

Nad novelou se naposledy sejdou poslanci mediálního výboru 14. ledna, hned další týden celé plénum Sněmovny. Původně měl zákon platit stejně jako ten o platech politiků a soudců od 1. ledna 2025.

Na zákon čekají ředitelé obou institucí, Česká televize (ČT) dokonce přesunula projednání svého rozpočtu až na leden, až bude jasnější, jak bude zákon skutečně vypadat.

Generální ředitel ČT Jan Souček již avizoval, že v případě nezvýšení poplatku bude muset snížit počet programů z šesti na tři a propouštět. Vedení Českého rozhlasu se raději připravilo na variantu, že peníze navíc nepřitečou, prozatím zmrazilo platy. I generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral ale varoval, že situace je dlouhodobě neudržitelná a v dalším kroku bude muset ve velkém propouštět či omezit tvorbu.

S nejistou položkou v rozpočtu vstoupí do nového roku ale i obce a kraje. Kvůli obstrukcím se nestihl projednat zákon o rozpočtovém určení krajů nebo novela, která převede financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele škol. Školy mají na jejich mzdy peníze jen do konce srpna, od září už ze státního rozpočtu vypadly, jenže tím, že nejsou zákony schválené, v regionech s nimi taktéž počítají tak napůl. Jde přitom o zhruba 10 miliard korun na platy školníků, kuchařek nebo uklízeček.

Na krajské silnice by měly jít další zhruba 4 miliardy korun. Novelu krajského rozpočtového určení daní po třetím – předvánočním – pokusu posunout ji alespoň do prvního čtení, koalice prozatím ve Sněmovně zaparkovala.

Hnutí ANO je zásadně proti. Novela je podle něj vůči jejich dvěma hejtmanům nespravedlivá.

Zákon, který měl platit od 1. ledna, ale počítal i s miliardami na krajské silnice, které dosud kraje získávaly od Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). „Máme příslib od ministrů financí a dopravy, že se ve státním rozpočtu najdou,“ řekl Novinkám hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL). Jeho rozpočet s penězi dopředu ale nepočítá.

V Libereckém kraji naopak do rozpočtu přislíbené peníze zanesli. „Vycházím z obecného předpokladu. Byla by to první vláda, která by řekla, že se jí stav silnic 2. a 3. třídy na venkově netýká,“ dodal tamní hejtman Martin Půta.

Oba hejtmani jako zřizovatelé středních škol sledují i situaci kolem převodu nepedagogických pracovníků. Ti by měli fungovat v novém režimu od 1. září 2025.

Stát počítá s tím, že zřizovatelům pošle na školníky a další profese peníze tak, aby změna nezatížila krajské a obecní rozpočty, vše je ale zatím jen ve formě příslibu. „Zvládneme to, pokud to nebude v srpnu,“ dodal jihomoravský hejtman Jan Grolich.