Lebeda: Prezident může po volbách nominace na ministry i odepřít

Pokud by realizoval vše, co sliboval před volbami, tak se nás jeho politika jistě dotkne. Dodává také sebevědomí řadě českých politiků, kteří smýšlejí podobně jako on. Mám pocit, že byla otevřena stavidla, o kterých jsme si dosud mysleli, že zůstanou možná navždy zavřená. Je otázka, co ten proud, který se bude valit ven, udělá. Obávám se, že řada populistických politiků může ztratit poslední zábrany.

Politika se často odehrává ve vlnách. V době ekonomického růstu se voliči chovají určitým způsobem a v době krize se zase chovají jinak. Samozřejmě že i v politice funguje nápodoba. Pokud politici uvidí, že v nějaké zemi fungují určitá témata, je jasné, že se inspirují. A to nejen v tématech, ale i ve způsobu vedení kampaně.

Pan prezident by si velmi přál, aby byla kampaň méně polarizovaná, než byly ty minulé. Sám by chtěl usilovat o to, aby byla kampaň věcnější. Celkem oprávněně se domnívá, že by to kvalitě volebního procesu prospělo. Ale nemáme indicie, že by se tyto volby měly stát něčím výjimečným a měly být klidnější. Naopak, když se podíváme do zahraničí, jakým způsobem jsou vedeny kampaně tam, jak se chovají proruští nebo populističtí kandidáti, jak je tam intervenováno do kampaně i ze zahraničí, tak ji vyhlížíme s jistými obavami.

Argument zní logicky. Ale v Česku jsme dosud měli jinou zvyklost. Ústava dává prezidentovi povinnost vyhlásit termín voleb alespoň devadesát dnů před jejich konáním. Tradiční bylo, že prezident vyhlásil volby blízko tohoto termínu. K tomu, aby prezident vyhlásil volby skoro o půl roku dříve, není důvod. Může se přece stát, že budou muset být nakonec volby předčasné. Není dobré prostor příliš brzy uzavírat. Navíc výše limitu na kampaň se už několik let neměnila, a tak prodlužovat období, ve kterém strany musejí výdaje zahrnout do limitu, není asi žádoucí.

Bohužel moderní politika je často soubojem peněz. Ale toto není nástroj, který by to odstranil. Naopak si myslím, že pokud budeme více restriktivní, politické strany by ještě více hledaly cesty, jak se limitu vyhnout a kampaň financovat jinak.

To je sice správná otázka, ale nepovažuji za správné na ni v tuto chvíli odpovědět.

Pro sestavení nové vlády je klíčový výsledek parlamentních voleb. Prezident hraje spíš koordinační roli. Samozřejmě že musí při jmenování nového premiéra respektovat výsledek voleb a musí respektovat dohody politických stran. Petr Pavel bude vždy respektovat Ústavu.

Měl by vybrat takového kandidáta, který má největší šanci sestavit vládu, která získá podporu Sněmovny. To může být předseda vítězné strany, ale i někdo jiný.

Pan prezident bude postupovat v souladu s Ústavou. Dává mu v určitých situacích nějaký prostor a tento prostor zcela určitě využije.

Menšinové vlády obecně jsou ve vyspělých demokraciích poměrně častým a tradičním modelem vládnutí. Ve skandinávských zemích, kde jsou jedny z nejvyspělejších demokracií, vznikala velká část vlád po druhé světové válce menšinových. Není na tom nic apriori špatného, i když je taková vláda křehčí, méně stabilní a méně akceschopná. Na druhou stranu to nemusí být špatné řešení. Oč je větší nestabilita jednočlenné menšinové vlády, než nestabilita většinové čtyř či pětikoalice? Ale důležité je, kdo vládu drží u moci a proč.

Je to jeden z nástrojů. Prezident může o nominacích na ministry s premiérem hovořit, vysvětlovat, přesvědčovat. Prezident není automat, který musí vykonat, co si premiér přeje. Je možné si představit důvody, které by i z hlediska výkladu Ústavy dávaly možnost určitý typ nominace na ministra odepřít. Ale do rozboru důvodů se pouštět nebudu.

Pan prezident bere svou ústavní funkci velmi vážně a zodpovědně. Je to člověk, který se dokáže od osobních preferencí a pocitů oprostit. Bude usilovat o co nejkorektnější vztah s premiérem, ať jím bude kdokoliv. Vnímá svou ústavní roli a chce v ní obstát co nejlépe. Jak by to bylo na straně Andreje Babiše, samozřejmě nevím.

O řadě zákonů jsme se bavili velmi dlouze. Není to tak, že by pan prezident všechny zákony podepisoval s pocitem, že jde o skvěle odvedenou práci, se kterou se naprosto ztotožňuje. Jeho postoj je takový, že aby sáhl po vetu, musí být míra jeho nesouhlasu se zákonem velmi významná.

Veto znamená, že zákon vrátíte Sněmovně k opakovanému projednání. Pan prezident by svým vetem nedosáhl změny rozpočtu, dosáhl by jen toho, že by jeho veto Sněmovna pravděpodobně přehlasovala, stačí jí k tomu 101 hlasů.

Místo toho si prezident pozval premiéra i ministra financí, představil jim nedostatky, které v rozpočtu viděl. Upozornil, že jsou některé výdaje „podstřelené“ a některé příjmy v rozpočtu zase naopak nadhodnocené. Ptal se, co se bude dít v případě, že se tyto jeho obavy naplní. Šlo mu zejména o to, aby Česko nenavyšovalo dále deficit a dodrželo závazek plynoucí ze zákona o rozpočtové odpovědnosti. Jak premiér, tak ministr financí ho ujistili, že ani v takovém případě se schodek nenavýší, a garantovali, že nebudou škrtat v investicích. Tato garance byla rozhodující.

Prezident se snažil sblížit vládu a opozici například u důchodové reformy, chtěl dosáhnout kompromisu, protože důchodovou reformu neděláme na jedno či dvě volební období, ale pro budoucí generace. Jenže tam došlo k situaci, že se něco dohodlo a potom to bylo ex post zpochybněno. Hnutí ANO následně řeklo, že až do voleb nebude s vládou jednat, a to ani za účasti prezidenta. Petr Pavel to respektuje, těžko bude ANO nutit.

Bude apelovat na politické strany, aby kampaň vedly co nejférovějším způsobem, aby byla co nejvěcnější a aby se v ní co nejméně využívaly dezinformace. Ale bohužel, i kampaně v zahraničí tendují spíš k pravému opaku.

Tohle je v kompetenci vlády. Bezpečnostní situace ve světě se zhoršuje a měli bychom zvyšovat výdaje na svou obranu. Tím se samozřejmě zabývá ve světě každý odpovědný politik.

Druhé kolo krajských výjezdů zahájil v Jihočeském kraji, pokračovat bude v Jihomoravském. Každý měsíc bude mít jeden výjezd, s výjimkou léta. Pan prezident se snaží vyvíjet tlak na politiky, aby se snažili o jakousi regionální kohezi. Aby se nůžky, které se mezi regiony rozevírají, začaly spíš pomalu zavírat.

I v rámci krajů, které si nestojí špatně, je řada území, kde se lidem objektivně žije těžko. Pan prezident usiluje o to, aby se zlepšily i v těchto regionech podmínky pro život.

V první řadě dostupnost kvalitního školství či primární lékařské péče. Zejména u pediatrů je to velký problém. Poslední návštěva ministra zdravotnictví Válka byla z devadesáti procent jen o tom. Prezident mu na to téma předal zkušenosti, které nasbíral. Uspořádal na to téma i kulatý stůl, kam jsme si pozvali veškeré zainteresované strany. Seděli tam lékaři, zástupci pojišťoven, lékařských fakult a další.

Problém je i kvalitní dopravní infrastruktura. Kvalifikovanější zaměstnání dnes často umožňují home office. I v odlehlejších regionech by tak mohli zůstat lidé s vysokou kvalifikací, pokud bude v regionu kvalitní infrastruktura, díky které se párkrát do týdne dostanou třeba do krajského města do práce. Ale zase to předpokládá, že budou mít v regionu dobrou školu pro děti a dobrého lékaře.

Ale je to i datová infrastruktura, aby lidé mohli pracovat z domova. Souvisí s tím i volnočasová infrastruktura, sportoviště, kulturní život. To vše vytváří parametry pro kvalitní život. Když toto v regionech vytvoříme, zbrzdíme odchod mladých a kvalifikovaných lidí do velkých měst.