Kontroly rostlin na pražském letišti: Larvy v papričkách ani nosatce na ovoci nechceme

Na letištní ploše zrovna přistálo nákladní letadlo z Asie a zaměstnanci Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) tak vědí, že budou mít za chvíli o práci postaráno. Zvonek oznamuje, že za vraty už jsou připravené velké vozíky s dovezeným rostlinným nákladem, které následně míří dovnitř jejich odbavovací haly. Podobné závozy tu mívají několikrát denně.

Co a v jakém objemu budou ten den kontrolovat, pro ně není překvapením. O všech zásilkách mají přehled díky unijnímu elektronickému systému. „Teď budeme kontrolovat tři zásilky, jeden dovoz z Vietnamu, jeden z Thajska a akvarijní rostliny z Indonésie,“ dívá se do počítače ještě před příletem dopravních strojů inspektorka ÚKZÚZ Jaroslava Čechová.

„Fytosanitární kontrola je rozdělná do tří částí, první částí je kontrola dokladů. Každá taková zásilka musí být vybavená rostlino-lékařským dokladem. Další částí kontroly je prověření identity zásilky, což znamená, že bylo dovezeno opravdu to, co je v dokladech,“ vysvětluje ředitel odboru Dovozu a vývozu ÚKZÚZ Vladislav Rašovský.

Třetí část je nejdůležitější, a tou je kontrola „zdravotního stavu“. Tři zaměstnanci berou do ruky nožíky a pouštějí se do otevírání krabic ze zahraničí. Zkontrolovat a prověřit musí v tomto případě každý kus.

„Obsah prohlédneme okem, lupou nebo jinými pomůckami. Pokud se nám zdá něco v nepořádku, máme tady k dispozici mikroskop a malou laboratoř, kde můžeme komoditu na místě prozkoumat,“ vysvětluje vedoucí kontrolního oddělení Praha-Ruzyně Adéla Alexanderová.

A jednu takovou rostlinu berou na ukázku pod mikroskop. Vypadá sice dobře, jistota je ale jistota. „Kontrolujeme bazalku. Bazalka patří mezi problematické komodity, na kterých by se mohla vyskytovat nebezpečná vrtalka,“ přibližuje Čechová. „Vypadá to krásně, rostlinky jsou zdravé, bez známek poškození,“ zhodnotí po chvíli.

„Pak existují zásilky, které je nutné povinně vzorkovat, jsou to třeba osiva, kde vizuálně nic nezjistíme, odesílají se tak do akreditované laboratoře ÚKZÚZ v Olomouci. A zásilka je uvolněná tehdy, až máme kompletní, negativní rozbory,“ doplňuje ředitel Rašovský.

Mnohdy ale stačí jen jedno kontaminované zrnko a celá zásilka nebo hned celý kontejner už je považován za nebezpečný.

„Kontroly jsou stanoveny legislativou EU a probíhají ve všech unijních státech stejným způsobem. Obecně se týkají všech rostlin určených k pěstování, pod tím si můžete představit rostliny v květináči, řízky, rouby, pak jsou to zmiňovaná osiva nebo řezané květiny, v menší míře jsou to rostlinné produkty. A málokdo ví, že kontrolujeme i dřevěný obalový materiál,“ vyjmenovává Rašovský, co všechno jim prochází pod rukama.

Třeba importované banány, ananas, durian, datle a kokosové ořechy zdejší tzv. fytokontrole nepodléhají. A když si s sebou někdo přiveze rostlinu bez řádného osvědčení z dovolené jako soukromá osoba, na letišti bude mít smůlu - jeho suvenýr skončí v koši či v kontejneru a může mu hrozit i pokuta.

O podmínkách a případných nebezpečích soukromého dovozu na letišti informuje třeba kampaň #PlantHealth4Life, kterou už několik let vede Evropský úřad pro bezpečnost potravin.

„Někteří cestující tuto nutnost (vyhodit rostlinu) nesou nelibě, ale většina má pochopení a naopak se zajímá, proč tomu tak je,“ uvádí agentura spadající pod Evropskou komisi.

Přes ÚKZÚZ ročně projde na 3,5 tisíce zásilek, kromě Ruzyně je kontrolují i v Brně-Tuřanech, Ostravě-Mošnově a na dalších určených místech. Invazivního škůdce, kterého nesmějí pustit do země, najdou zhruba v 30–35 případech, nejčastěji pocházejí ze zásilek z Asie.

Napadená byla letos například manga z Ugandy a Indonésie, osiva fazolí z Číny či dřevěné obaly z Kazachstánu, larvy hmyzu se našly v chilli papričkách z Laosu a dodatečně ošetřit museli třeba rostliny fíkovníku pocházející z Tchaj-wanu.

„Nejčastější záchyty jsou larvy hmyzu na listové zelenině, která se dováží z jihovýchodní Asie, jsou to zástupci rodu vrtalkovitých, je to podobný organismus, jako je naše vrtule třešňová. V několika případech jsme zachytili na ovoci z JV Asie nosatce. Časté jsou záchyty virů na osivu rajčat a paprik,“ dodává k letošnímu „skóre“ ředitel.

Takových zásilek je potřeba se kompletně zbavit. „Máme dvě možnosti, buď tu zásilku vracíme do země původu, což je však proces zdlouhavý a složitý, a tak se většinou volí varianta zničení zásilky – na náklady dovozce,“ vysvětluje Rašovský s tím, že ztráty jsou pro dovozce mnohdy finančně náročné.

To ale nebyl případ dnešní kontroly, balíčky prošly bez problému, což symbolizuje „fytopáska“ - lepicí páska, kterou úřad krabice znovu uzavírá a takto z jejich odbavovací haly putují k celnímu odbavení.

„Ve srovnání s obdobím například před dvaceti lety, kdy to zboží, které se sem vozilo, bývalo opravdu hodně nekvalitní, teď už je kvalita na úplně jiné úrovni, a tím pádem je i výskyt škodlivých organismů nižší,“ hodnotí na závěr Alexanderová.

I tak ale o práci nemají nouzi. V budoucnu by rádi svou halu přesunuli blíže k letišti a sídlili pohromadě s dalšími kontrolními odděleními. Zatím ale zůstává jen u plánů.