Lánská obora vystřílí zvěř na třetinu. Pak se pootevře veřejnosti

„Současné stavy zvěře v oboře jsou příliš vysoké,“ potvrdil Novinkám ředitel Lesní správy Lány Michal Pernica.

„Žijí tady jeleni, jelen sika, mufloni, daňci a divoká prasata. Zejména černou zvěř chceme úplně vytlačit, protože rozrývá a ničí louky a ještě víc zmenšuje plochu pro pastvu,“ vysvětloval Pernica. Přemnožení jeleni či daňci zase okusují mladé stromky, parožím otloukají i mohutné kmeny. „Do dřevin se pak dostává cizopasná houba a stromy hynou,“ dodával ředitel lánské správy.

V současné době je podle odhadů v oboře kolem tří tisíc kusů zvěře. Ještě letos by měli lovci ulovit přes tisíc kusů. Cílem je dostat se zhruba na sedm až osm stovek kusů spárkaté zvěře. Před okusem nyní chrání porosty vnitřní ploty v rámci obory, kam se zvířata nedostanou. Tím se ještě zmenšuje jejich životní prostor, zvěř se tady ani sama neuživí a správci obory ji musí dokrmovat, což vyjde zhruba na pět milionů korun ročně.

I to je důvod k plánované redukci. Správci se pak chtějí zaměřit především na kvalitu chovu. Například pro divoká prasata by měla vzniknout samostatná obůrka pro odchov silných a zdravých kusů.

Rozlehlá obora s výměrou přes tři tisíce hektarů není přístupná veřejnosti. Pouze na okraji Lán je malý veřejnosti vyhrazený prostor s demonstrační obůrkou, kam mohou například školy a školky na vzdělávací programy. Nyní správa plánuje i komentované prohlídky přímo uvnitř chráněného prostoru.

První dvě komentované prohlídky pro veřejnost se už konaly na konci července a na počátku srpna.

„Na webových stránkách budeme vypisovat další termíny. Bude to mimo období lovecké sezony, vždy zhruba jednou za měsíc. Začít chceme v únoru nebo březnu,“ uvedl Pernica. Dá se ale čekat, že všem zájemcům se hned tak nepoštěstí. První dvě prohlídky byly obsazené během několika hodin. Počet míst je totiž limitovaný. Návštěvníci se musí vejít do mikrobusu, který je s průvodcem proveze oborou. Kromě těchto projížděk plánuje lánská lesní správa v bývalé stodole vybudovat muzeum.

Lánská obora navazuje na zahrady u prezidentského zámku v Lánech, její historie ale sahá až do první poloviny 18. století, kdy vzniklo oplocení proti pytlákům. Čeští panovníci se zde věnovali lovu už ve středověku. Od roku 1731 patřilo celé Křivoklátské panství knížecímu rodu Fürstenberků. Právě od nich o 190 let později vykoupila Československá republika zámek i lesní revír a lánský zámek se stal přechodným a letním sídlem prezidentů republiky. Většina plochy nynější obory spadá do chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko.

Michal Pernica vystřídal ve vedení Lesní správy Lány Pavla Rusa, který organizaci vedl po rezignaci Miloše Baláka na konci roku 2022. Baláka soudy ve dvou kauzách už dvakrát pravomocně odsoudily, a to za ovlivňování zakázky v případě zpevnění břehů kolem vodní nádrže Klíčava v Lánské oboře a za nevýhodný prodej a těžbu kamene v Lánské oboře.