Langer s pádem vlády zrušil ochranku pro Melčáka a Snítilého

Policejní ochranu oběma poslancům zrušil exministr vnitra Ivan Langer (ODS) s ukončením svého vládního angažmá. Právu to potvrdil jeho nástupce Martin Pecina.

„O ukončení ochrany bylo rozhodnuto za minulého ministra. Přesné datum ukončení ochrany nelze uvést z bezpečnostních důvodů,“ sdělil na dotaz Práva nový ministr vnitra.

Pro soc. dem., která se nikdy nesmířila s přeběhlictvím několika svých poslanců, je zrušení ochranky s koncem Topolánkovy vlády jasným argumentem: byla to součást politické korupce koalice, která přeběhlíky potřebovala pro své vládnutí.

„Pro mě to znamená, že tam bezpečnostní rizika pravděpodobně nebyla, protože tím, že skončí jeden ministr, přece neznamená, že pominou i rizika,“ řekl Právu někdejší ministr vnitra a současný předseda sněmovního výboru pro obranu František Bublan (ČSSD). „Je to jasná součást politické korupce,“ tvrdí Bublan.

Ani jeden z poslanců se nechtěl včera ke zrušení ochranky jakkoli vyjadřovat. Na otázku Práva, co na to říká, odpověděl Snítilý stručně: „Nic.“ Melčák pak prohodil: „Nebudu se k tomu vyjadřovat.“

Langer na otázku Práva, proč při svém odchodu zrušil ochranku oběma poslancům, nebyl sdílnější. „Požádali o to,“ pravil.

Jenže Právo s oběma přeběhlíky hovořilo na toto téma jen několik hodin před tím, než o svou výsadu přišli. Snítilý na otázku, zda bude mít ochranku až do konce volebního období, uvedl, že neví. Na otázku, zda požádá o zrušení ochranky, odpověděl: „Ona to není ani moje věc.“ Současně uvedl, že o ni ani nežádal. Také Melčák tvrdil, že to je věc ministra.

Bodyguardi začali Snítilého hlídat od února loňského roku poté, co při prezidentské volbě dal svůj hlas Václavu Klausovi, přičemž dostal do Sněmovny obálku s nábojnicí. Snítilý nicméně před zrušením své ochranky Právu naznačil, že příliš bezpečně se stále necítí. Je tedy otázkou, proč by za takové situace – je-li to tak – ministra o zrušení ochrany požádal.

Snítilý si s vládou zadal kromě prezidentské volby také při loňském schvalování státního rozpočtu a při prvním vysílání misí, které kvůli opozici neprošlo. Při vyslovování nedůvěry jednou hlasoval proti vládě. Ve druhém případě, který Topolánkův kabinet stál krk, poslanec nehlasoval, byť byl jednání přítomen.

Melčák se pak dostal pod policejní ochranu v únoru 2007 poté, co spolu s bývalým přeběhlíkem Michalem Pohankou podpořili druhou Topolánkovu vládu.

Na rozdíl od Snítilého patřil Melčák k nejloajálnějším koaličním poslancům, na které se mohl premiér Mirek Topolánek v klíčových otázkách vždy spolehnout. Ať už šlo o reformu veřejných financí, zdravotnictví, rozpočet, či o opakované vyslovování nedůvěry vládě. Oba za to byli z Paroubkovy strany vyloučeni.

Ve stejný den jako Snítilý také Melčák na otázku Práva, zda bude mít dál ochranku, odpověděl: „Já se přiznám, že nad touto otázkou nepřemýšlím, protože to je věc někoho jiného než mě. To musí rozhodnout v tomto případě nový ministr vnitra a nechávám to na něm.“ Na otázku, zda se cítí nadále ohrožen, pak poznamenal, že nikdy strach neměl.

Přidělení ochranky byl přesto nucen vysvětlovat před poslanci v lednu 2008 Topolánek. Podle něj dostal Melčák několik výhrůžných textových zpráv, e-mailů a dopisů. To se prý opakovalo, a tak ministr vnitra rozhodl počátkem února 2007 o poslancově trvalé ochraně.

A kolik stála komfortní policejní služba dvěma poslancům daňové poplatníky? Podle šéfa policejní ochranné služby Lubomíra Kvíčaly to nelze vyčíslit, neboť příslušní policisté vykonávají tuto činnost v rámci své služby.

„Naši policisté jsou placeni, ať už sedí v kanceláři, cvičí, nebo jezdí s panem poslancem, pořád je to za stejné peníze,“ řekl Právu Kvíčala. Podle něj tak jeho útvar žádný růst finančních prostředků neměl.

S tím souhlasí také Bublan, který nicméně upozorňuje, že vyčíslit lze používání služebního auta. V tomto případě šlo o audi a o superb. Bublan také připomněl, že kvůli většímu počtu chráněných osob jsou  policisté více vytíženi, a to většinou na úkor odborné přípravy, jako jsou střelby, jízdy apod.

Vyčíslit však lze finanční úsporu obou poslanců, protože je vozila policie. Stejně jako každý jiný poslanec totiž stále dostávali a dostávají měsíčně desetitisíce korun na dopravu. V případě Snítilého to je 22 900 korun čistého za měsíc, u Melčáka pak 34 300 korun. Částky se řídí vzdáleností jejich bydliště do Sněmovny.

Pokud by si politici na svou ochranu najali soukromou agenturu, přišel by je rok této služby podle některých odhadů zhruba na milión korun.