Landovský: Proti MHD zdarma je exekutorská lobby

Subjektů, které kandidují, je hodně a je pravda, že nepatříme k favoritům. Ale člověk nemůže dělat věci, kterým nevěří. Ano, i krajní varianta, že budu primátor, je možná. Není pravděpodobná, ale to neznamená, že jí člověk nemůže tak trochu věřit.

Není člověk poražen, dokud to nevzdá. A vzdát to nehodlám. Věřím, že se do pražského zastupitelstva dostaneme.

Jsme stranou, která cílí na zaměstnance a na středostavovský elektorát. Jediné, co nebudeme preferovat, jsou extrémy: nalevo komunisty a napravo SPD. Vše ostatní je pro nás schůdné.

Nekoukám na to optikou, která by kopírovala vládní koalici, ale optikou toho, co by pomohlo splnit naše sliby.

MHD zdarma je politické rozhodnutí, které přináší efekt v dopravě, a ze zkušeností v zahraničí víme, že se vyplatí. Zdarma by byla MHD jen pro Pražáky. Prahu by to zatraktivnilo jako místo pro trvalé bydliště. Tak to bylo i v estonském Tallinnu. Tam se přihlásilo k trvalému pobytu nově šest až devět procent lidí, Tallinnu to vyneslo ročně 20 miliónů eur. Každý přihlášený k trvalému pobytu městské kase ročně přinese 36 tisíc korun.

MHD zdarma by mohla způsobit výpadek příjmů pražského dopravního podniku ve výši čtyř miliard korun, což je čtvrtina nákladů. Předpokládáme, že to budou spíš tři miliardy, protože turisti a přespolní budou platit dál. Ale nově přihlášení lidé - počítáme, že by to mohlo být šest až osm procent - by nám výpadek vykryli.

V životě se nemá lhát. Když někdo tvrdí, že chce mluvit do toho, jak Praha naloží se svými penězi, jako například pan Jiří Pospíšil (TOP 09), i když na daních v Praze nezaplatil ani korunu, tak je to špatně. Člověk by měl platit daně tam, kde žije. Potom může spolurozhodovat, co s penězi.

Okolo Prahy jsou města, například Říčany, která už nyní uvažují, že MHD zdarma zavedou také. Je možné, že tím způsobíme lavinu. Ale já nekandiduji v Říčanech, já kandiduji v Praze. Do debaty by měli mluvit Pražáci, ne lidé, kteří zde na daních nezaplatili ani korunu, jako například pan Pospíšil.

Teprve od jara letošního roku je hlášený v Praze, protože chce kandidovat na primátora.

Cizince a „Nepražáky". Zajišťovali by plynulost provozu MHD, vylučovali by lidi, kteří nedodržují přepravní řád nebo obtěžují okolí zápachem, hlukem a podobně. Jejich plat by už samozřejmě nesměl být navázán tolik na vybrané pokuty.

Proti návrhu je velká lobby exekutorů, kteří vědí, že dluhy z nezaplaceného jízdného tvoří osm procent všech dlužníků. Exekutoři samozřejmě nevidí nápady jako MHD zdarma rádi. Nerady to vidí i firmy navázané na tisk jízdenek, které se bojí, že jim ubude klientela.

Není. Pro čtyřčlenné rodiny s většími dětmi jízdné dnes ročně činí dvanáct tisíc korun. A to je dost. Podporujeme dostatečně ty, kteří po Praze jezdí tím nejekologičtějším způsobem? Řidiče nebo cyklisty nijak nezpoplatňujeme a stavíme pro ně velice nákladnou infrastrukturu. Tunel Blanka stál podle některých odhadů až 65 miliard, jeho provoz také něco stojí, ale nikdy nikoho nenapadlo, že náklady uvalí na řidiče. Je fikce myslet si, že cena automobilové dopravy v Praze z bodu A do bodu B je měřena cenou benzínu. Musí se připočítat cena infrastruktury, která se musí udržovat.

Zlevnění jízdného v roce 2015 znamenalo nárůst přepravených pasažérů o 9,5 procenta, to je asi sto tisíc lidí denně. Plánujeme mohutný rozvoj MHD. Do budoucna se nebráním spolupráci mezi privátním a státním sektorem, ale město musí držet majoritu. Když se podíváte na firmy, jako je Google, tak ten nezpoplatňuje svou službu, ale zpoplatňuje to, že dokáže agregovat lidi na jedno místo a potom vydělává na reklamě a přidružených službách. To by mohlo platit i pro transportní síť.

Jezdím dost. Jako další prostředek mám motocykl, protože Praha je těžko průjezdná. Vlastně jsem každý den po dobu kampaně v metru, je to efektivnější než stát v koloně v autě.

Plán je, že bude stavba zahájena během funkčního období nového zastupitelstva Prahy. Do tří let.

Vzorem je pražská služba pro handicapované. Handicap transport, která loni přepravila 50 tisíc osob za 37 miliónů korun. Město by identifikovalo další skupiny obyvatel, kterým MHD zdarma nepomůže, což jsou zejména senioři, a zajistilo by jim regulovanou taxislužbu, třeba dvakrát do měsíce. Člověk by si vybral termín, kdy by jej spolu s dalšími lidmi nabrala šestimístná dodávka a rozvezla by je, kam by potřebovali. Většinou k doktorovi nebo na úřad.

Lyžák je místo, kde se tuží parta. Podstatné procento rodin na něj nedosáhne, děti potom velmi brzy pocítí sociální rozdíly. Podle mě by je měly pocítit co nejpozději. Návrh by vyšel na 35 miliónů korun.

Je potřeba zvážit administrativní náročnost zjišťování, kdo na to má a kdo ne, ale i efekt studu se k podpoře přihlásit. U takových drobnějších výdajů je potřeba to udělat plošně. Jde nakonec o děti, ne o jejich rodiče.

To se musíte zeptat jeho. Ale teď přijde nová krev a ta to zrealizuje. Týkat by se to skutečně mělo jen veřejných prostranství, nechceme konkurovat operátorům, kteří dodávají internet do domácností.

Kandidátka vzniká na základě kompromisu, u nás to není vůle jednoho člověka. Každá organizace ČSSD v Praze má do podoby kandidátky právo mluvit. Prosadila si to Praha 6. Já jsem přemýšlel, jak to bude přijímat veřejnost. Ale nakonec jsem si řekl, že cennější je, že tam nebudou Karel Březina s Petrem Hulínským.

Já tu pověst ČSSD musím zlepšit, jinak nás bude táhnout dolů. Mohu svým životem a osobním přístupem k jednotlivým kauzám dosvědčit, že se snažím o změnu. Dlouhou dobu jsem byl v pražské ČSSD vnímán jako kritik a brzda cesty ke světlým zítřkům. Ale dostal jsem nabídku svou kritiku, která je vždy levná, přetavit v nějakou práci.

Ne, stranu v Praze vede více funkcionářů. Mě první s návrhem, abych kandidoval jako lídr, oslovil předseda pražské ČSSD Petr Pavlík. Postupně ta myšlenka rostla. Samozřejmě že Mirek si k tomu řekl svoje, u něj na Praze 3 jsem dostal silný mandát. Jak jste řekla, dlouhou dobu se známe.

Byly by určeny pro lidi, které město potřebuje, aby se přistěhovali do konkrétní čtvrti, ale oni na to nemají peníze. Jestli bude záměr, aby se přistěhovaly rodiny s dětmi nebo učitelé, to už je věcí města a jeho potřeb.

Dnes jsou byty cenově nedostupné. Nechť se zjednoduší stavební řízení, nechť se více staví, ale ať je město vážným partnerem developerů v tom, aby si třetinu bytů samo odkoupilo za nižší než tržní ceny nebo dostalo byty směnou za pozemek.

Jakmile by člověk dostal nájem v městském bytě, musel by se smířit s tím, že bude někde transparentně napsáno, že využívá městský byt, za jaké peníze a z jakého důvodu. Vzorem je Vídeň, která vlastní třetinu bytů. V návaznosti na růst vašeho příjmu se vám ve Vídni zvyšuje nájemné. Takže v určitém momentě se vám už vyplatí pořídit si bydlení vlastní.

Chceme také zákonem zvednout strop pro nízkoúrokové půjčky, který je nyní 1,5 miliónu korun. Za to v Praze nemáte ani garáž. Chtěl bych strop podle cenové mapy, v Praze by mohl být 4,5 miliónu korun. Město by také mělo podpořit družstevní bydlení.

Brownfieldy jsou hit, všichni máme představu, že se Praha bude zahušťovat. V budoucnosti ale bude debata o tom, zda zahušťování není na úkor kvality bydlení, prosvětlenosti bytů, možnosti vyvenčit si psa. Politik by se měl postavit za občany, kteří někde nějakou výstavbu nechtějí nebo netolerují.

Bydlím na druhém konci Staroměstského náměstí v Melantrichově ulici, jako Pražák z Prahy 1 cítím s místními lidmi solidaritu. Vyhrát by měla veřejnost, která v místě bydlí. Týká se to i otázky, zda historické jádro Prahy zůstane součástí dědictví UNESCO a zda si udrží vnitřní ráz, který je daný i tím, že historické budovy nezastiňují nové stavby.

S tím nesouhlasím. Na územním rozhodnutí musí být konsenzus s občany. Finanční hledisko není první na řadě, byť chápu, že zastavět piazzettu u Pařížské ulice může být pro vlastníka atraktivní. Ale politika není o vydělávání peněz.

Pozice náměstka je slučitelná s funkcí zastupitele, nikoliv však s funkcí uvolněného radního. Budeme-li v opozici, budu dál pracovat na ministerstvu. Budeme-li v koalici, budu se muset rozhodnout. Mohl bych figurovat například jako předseda klubu zastupitelů. Pokud bych byl primátorem, z ministerstva bych samozřejmě odešel.

Jeho by to bavilo. Měl rád viditelnost, pozornost. To volby zajistí až v neutěšené míře. Ono se říkalo, že mluvil hodně sprostě, ale to nebylo proto, že ho to bavilo, ale protože chtěl pozornost. A když zakřičíte kur... tak se všichni otočí. On by měl radost, že jsem figurou, která získává pozornost. Asi bychom se shodli na tom, že kdo nebudí žádnou pozornost ani ve svém okolí, asi dělá něco špatně.