Článek
Senát schválil zákon, který snižuje valorizaci penzí. Odkdy poběží 15denní lhůta, kterou má na posouzení normy prezident?
Od doručení. Takže záleží na tom, kdy bude dokument vypraven do Sněmovny, protože roli pošťáka plní Poslanecká sněmovna. Pak záleží na tom, kdy bude zákon doručen na Hrad. Bude-li to ve čtvrtek, tak lhůta poběží od čtvrtka.
Jakým způsobem se zákony vozí a nelze je doručit hned tentýž den?
Záleží na tom, jak dlouho bude trvat zpracování toho usnesení, kdy to doputuje do Poslanecké sněmovny a odtud na Hrad. Využívají se služby kurýrů, kteří pracují v kanceláři prezidenta nebo Sněmovny.
Senátoři nakonec kývli na spornou novelu k valorizaci důchodů
Prezident může zákon podepsat, vetovat, nebo nepodepsat, což znamená, že zákon vyjde ve sbírce bez jeho podpisu. Je to tak?
Ta třetí možnost je fakticky možná, používaná, ale protiústavní. Pokud Ústava stanoví, že prezident republiky podepisuje zákony, tak má prezident zákon podepsat, nebo vetovat.
Když prezident zákon vetuje a Sněmovna ho přehlasuje, tak už se mu znovu neposílá k podpisu, ale putuje k předsedovi vlády a do Sbírky zákonů.
Bez uplatnění veta tam žádná výjimka, abyste jako prezident mohla nepodepsat, není. Takže ve chvíli, kdy to Václav Klaus začal v omezené míře dělat a poté v tom v omezené míře pokračoval Miloš Zeman, panovala obecná shoda, že je to protiústavní praktika a bylo by dobré od ní upustit.
Prezident má na posouzení zákona 15 dnů. Pokud jej dostane do rukou ve čtvrtek, tak by měl mít čas až do 24. března. Vláda ale potřebuje, aby novela vyšla ve Sbírce zákonů nejpozději 22. března. Co když Petr Pavel jejímu přání nevyhoví?
Je to stejné jako u Senátu. Senát má také 30 dnů, také ho nic nenutilo k tomu, aby se usnesl druhý nebo třetí den po doručení. Kdyby to Senát učinil až po 22. březnu, tak by byl zákon zcela zbytečný, protože vláda by musela vydat už 22. března prováděcí nařízení, které by ale bylo k zákonu, který by byl platný v té době, tedy k nesnížené valorizaci. Nový zákon by sice vyšel ve sbírce, ale neměl by žádné právní účinky.
Úplně stejné je to u prezidenta, pokud by nechal uplynout tu lhůtu a nic s tím nedělal. Vláda by musela vydat nařízení ke stávajícímu zákonu, tedy plné výši valorizace. Bylo by to fiasko.
Pavel vyhověl ANO, s lídry se sejde k důchodové novele
Asi nelze předpokládat, že by prezident chtěl otálet. Doporučíte mu, aby se vyjádřil rychle?
Platí, že pokud se chcete vyhnout nějaké situaci, která nemá dobře dohlédnutelné důsledky, ať už jste Senát, nebo prezident, tak se máte těmto situacím vyhýbat a máte udělat to, co můžete: zákon schvalte, zamítněte, podepište, vetujte. Aby bylo zřejmé, co je důsledkem.
Pokud by Pavel zákon vetoval, stihla by jej Sněmovna přehlasovat, aby norma vyšla ve sbírce do 22. března?
To záleží na tom, kdy by to udělal. Jestli by to udělal už 10. března, nebo až později. Každopádně jsme ve stavu vyhlášené legislativní nouze, takže v tomto případě neplatí ustanovení jednacího řádu, že vetovaný nebo Senátem zamítnutý zákon můžete na schůzi Sněmovny zařadit nejdříve po 10 dnech. Tato ochranná lhůta tam není.
V zásadě by záleželo na tom, jestli se bude konat nějaká schůze Sněmovny, podle toho byste tam zákon mohla zařadit. A pak záleží na tom, jak dlouho by schůze trvala, protože by se dala očekávat nějaká obstrukce, tentokrát oživená pocitem, že do 22. března není tak daleko. Ve chvíli, co by obstrukce trvaly do 22. března, tak jsme zase u toho, o čem jsem mluvil. Že vláda by musela vydat nařízení o plné valorizaci důchodů ve vztahu k dosavadnímu zákonu.
Už jste hovořil s prezidentem Pavlem, jak se k zákonu postaví? Norma se nelíbila ani některým senátorům z vládních stran kvůli schvalování ve stavu legislativní nouze…
K tomu nebudu poskytovat žádné komentáře.
Děkuji všem, kdo mi nepomohli aneb Pět eskamotérských kousků Miloše Zemana
