Článek
Může být vládní návrh zpomalit valorizace penzí protiústavní, jak říká ANO i mimoparlamentní ČSSD? ANO avizovalo, že se obrátí na Ústavní soud (ÚS).
Otázka případné protiústavnosti je v tzv. retroaktivitě, tedy zásahu do nabytých práv. Jde o to, jestli ve chvíli, kdy inflace za dané období přesáhne pět procent, automaticky vzniká nárok na valorizaci v konkrétní výši, kterou nařízení vlády pouze převede do čísel. V případě této varianty by se s výší valorizace opravdu hýbat nemělo.
Když jsem zákon četl, měl jsem dojem, že nárok na zvýšení vzniká
Ale druhá varianta, ke které se zřejmě přiklání ministerstvo práce, počítá s několika kroky. První je, že zjistíte, že inflace přesáhla pět procent, tak spustíte proceduru a budete valorizovat tím způsobem, jak vám stanoví nařízení vlády. A když se během té procedury, na kterou máte 50 dní, změní zákonná úprava, tak to nařízení přijmete podle zrovna platného zákona. A podle toho, která varianta platí, buď zákon je, nebo není retroaktivní.
Ke které z těchto dvou variant se spíš přikláníte?
Já tomu zákonu nerozumím natolik, abych měl kvalifikovaný názor, ale když jsem ho četl, měl jsem dojem, že nárok spíš vzniká, než nevzniká.
Kolik dávají státy na důchody (podíl z HDP)
| Itálie | 15,9 % |
| Řecko | 15,7 % |
| Francie | 13,6 % |
| Rakousko | 13,0 % |
| Polsko | 10,6 % |
| Německo | 10,2 % |
| Maďarsko | 8,5 % |
| Česko | 7,7 % |
| Slovensko | 7,3 % |
| Litva | 6,4 % |
| Nizozemsko | 5,0 % |
| Zdroj: | OECD |
Takže by skutečně mohlo rozhodnutí vlády být retroaktivní, a tudíž protiústavní?
Měl jsem dojem, že s červnovou valorizací se už skutečně mnoho dělat nedá. Ale je to názor nepoučeného čtenáře, možná že názor ministerstva je více poučený. Do hry pak vstupuje posouzení samotné právní úpravy a v tom by dle mého názoru problém nebyl. Je tu legitimní účel, který vláda sleduje, a to je zachování udržitelnosti důchodového systému. V tomto ohledu mi rozhodnutí vlády připadá racionální. Chcete-li vůbec naplnit právo na zajištění ve stáří, potřebujete na to finance. Ve chvíli, kdy ale necháte systém vykrvácet pro jednu konkrétní, tedy tu dnešní, skupinu důchodců, vyvstává otázka, jestli budete mít prostředky na ty budoucí.
Existují podobné nálezy Ústavního soudu, o něž se jeho členové případně mohou opřít? Složení soudu se letos podstatně obmění, přijde sedm nových členů.
Relevantní judikatura vzhledem k povaze této kauzy může být například k pokusu o omezení příspěvku na stavební spoření. Tam šlo o to, že přestože se vyplácí se zpožděním, máte nárok na příspěvek od 1. ledna kalendářního roku. Pokud jej snížíte, zasahujete do nabytých práv. Musíme tedy rozluštit otázku, kterou jsem začínal: jestli je v tuto chvíli už zřejmé, že důchodci mají na zvýšení příspěvku na penzi nárok. Podle toho, jak si na tuto otázku odpovíme, je pro nás nález Ústavního soudu podstatným vodítkem, nebo není.
Finální znění návrhu na zvýšení věku odchodu do důchodu by mělo být zveřejněno v dubnu 2023. Vláda prý s navyšováním odchodu do důchodu v zákoně nepočítá, roli by ale měla hrát délka života a doba práce a placení odvodů. Hovoří se také o odlišné době odchodu do důchodu dle náročnosti profese.