Kysela: Nový nouzový stav by teď byl protiústavní, i kdyby o něj hejtmani požádali

Fakticky může. Ale ptáte-li se, zdali by to bylo po právu, tak není. Konstrukce ústavního zákona o bezpečnosti je taková, že vláda má na nouzový stav 30 dnů, a když jej chce prodloužit, musí mít souhlas Sněmovny. Z toho se těžko vymknete tak, že Sněmovna si odhlasuje, že už nebudeme žít v nouzovém stavu a vy si ho hned vyhlásíte znovu. To jde úplně proti ústavnímu zákonu.

Záleží na tom, co všechno je potřeba regulovat. Vláda často postupovala velmi nonšalantně. Něco zavřela, aniž by to zdůvodnila. Měla by zvážit, na co má právní nástroje. Vláda ale často poskytuje velmi neúplné informace.

Na jaře to vypadalo, že nouzový stav je potřeba kvůli nákupům zdravotnických pomůcek bez výběrového řízení, dnes to vypadá, že základním argumentem jsou vojáci v nemocnicích. Ukázalo se ale, že pro ně žádný nouzový stav nepotřebujete. Ve chvíli, kdy nemůžete úplně věřit členům vlády, co říkají, je těžké rozhodnout. Vláda má k dispozici zákon o ochraně veřejného zdraví, který jí dává rozsáhlé kompetence k regulaci kdečeho, a koneckonců se celé jaro používal. Celé jaro bylo zavřené na základě opatření ministerstva, byť ne všechna byla korektně využita. Některé kompetence mají i hejtmani skrze stav nebezpečí, ačkoliv jich není mnoho.

Od začátku května leží také ve Sněmovně pandemický zákon, který si politické strany objednaly jako náhradu končícího nouzového stavu. Až ve chvíli, kdy se ukáže, že opatření nestačí a nic víc k dispozici nemáte, pak se otevírá prostor pro další nouzový stav.

Kdyby se ukázalo, že razantně naskakují čísla nově nakažených, plní se nemocnice a stoupá reprodukční číslo, a tedy že opatření ze zákona o ochraně veřejného zdraví nefungují a jediná cesta jsou přísné lockdowny, byl by to důvod k zamyšlení se nad nouzovým stavem.

Hejtmani se podle zákona mají na vládu obracet až tehdy, až se ukáže, že stav nebezpečí nefunguje, nikoliv předem říct, že určitě fungovat nebude a žádat nouzový stav. Týden může být úplně nejkratší doba, kdy se něco takového může ukázat.

Sněmovna to může zrušit, teoreticky to možné je. Stejně tak může vyslovit vládě nedůvěru. Ale aktivní zrušení nouzového stavu je politicky i procedurálně něco úplně jiného než nehlasovat pro prodloužení. Takhle může opozice sedět s rukama v klíně, kdežto zrušení by znamenalo, že musí aktivně hledat koalici proti nouzovému stavu. Je to úplně jiný politický kontext.

Podle zákona o ochraně veřejného zdraví může ministerstvo zdravotnictví zavírat školy, farmářské trhy, divadla a jiné kulturní akce. Najdete tam i oporu pro uzavírání obchodů. Podle toho se také nosí roušky. V zákoně to sice nenajdete, ale soudy to akceptovaly.

Soudy měly výhrady už na jaře, protože měly za to, že pokud je vyhlášen nouzový stav, má se postupovat podle krizového zákona, nikoli podle zákona o veřejném zdraví. A pokud by nebyl nouzový stav, tak toto přichází v úvahu.

Tady lze sáhnout po krizovém zákoně. Postižené kraje, kde je zřejmé, že existují zdravotní rizika, která se nedají zvládat běžnými prostředky, mohou vyhlásit stav nebezpečí. Ale že by z toho hejtmanům plynulo příliš mnoho kompetencí využitelných v boji s pandemií, se říct nedá.

Jde zejména o vyhlášení pracovní povinnosti, což je ještě relativně praktické, ale další oprávnění se spíš dají napasovat na povodně – evakuace, zákazy vstupu apod.

Na to jsou krajské hygienické stanice. Koneckonců, co se dělo v Litovli, Uničově, bylo z nařízení krajské hygieny. Stejně tak hygieny na podzim ještě před vyhlášením nouzového stavu zavíraly školy.

Nouzový stav je pro vládu jednodušší, protože to může udělat paušálně ve vztahu k lecčemus. Bez nouzového stavu je to složitější, ale rozhodně se nedá říct, že za nouzového stavu může výkonná moc cokoli a bez něj nic.

To je možné, ale to je daň za to, že tam nemáte politickou kontrolu ze strany Sněmovny, která může kdykoli zrušit nouzový stav, kterým se pohřbívají krizová opatření. Zato u zákona o ochraně zdraví je jen kontrola právní cestou, soudy.