Kysela: Imunitu a nárok na plat mají senátoři hned

V jakém postavení jsou z ústavního hlediska nyní zvolení senátoři?

Mandát vzniká zvolením, to znamená, že jsou zvoleni od sobotního odpoledne, ale k tomu, aby mohli mandát vykonávat, je třeba splnit několik podmínek.

Ta první je, že výsledky vyhlásí státní volební komise jako oficiální. Druhá, že státní komise předá senátorům osvědčení o zvolení. A třetí je, že ty jejich mandáty na základě osvědčení ověří mandátový a imunitní výbor. Teprve potom mohou na ustavující schůzi složit slib a tím se ujmout výkonu mandátu. Znovuzvolení senátoři mohou vykonávat svůj původní mandát až do 15. října.

Je v tom jedna proměnná a ta spočívá v tom, že v době od vyhlášení volebních výsledků do uplynutí desetidenní lhůty je možné podávat stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) v rámci tzv. volebního soudnictví.

Výsledkem toho rozhodování NSS je buď to, že je stížnost nedůvodná, nebo je důvodná a ta pochybení byla vnímána jako závažná ve smyslu porušení volebního zákona.

Tak by mohlo dojít ke konstatování, že ten kandidát nebyl platně zvolen a v tom volebním obvodu by se měly konat nové volby. Pakliže by to rozhodnutí NSS nezrušil Ústavní soud ve zvláštním řízení o opravném prostředku.

Imunitu a plat už zvolení senátoři mají?

Přesně tak. Kdybychom přemýšleli o tom, v čem spočívá takovýto holý mandát, tak dojdeme k těmto dvěma položkám. Pokud by byl někdo trestně stíhán, tak to musí být pozastaveno do doby, než o tom Senát rozhodne. A současně mají nárok na plat.

Takže když připočteme k současným senátorům včetně těch, kteří teď mandát obhájili, 14 nově zvolených, dá se říct, že aktuálně máme 95 senátorů?

V jistém smyslu slova ano, ale ne z hlediska toho, kdo jsou senátoři s mandátem, který je způsobilý k vykonávání z důvodů, o kterých jsem mluvil. A to až do 15. října, dokdy může vykonávat mandát ta původní jednaosmdesátka.

Po 15. říjnu už budeme mít jen dvě třetiny senátorů s plnohodnotným mandátem, zatímco těch zbylých 27 bude čekat na to, až se provedou jednotlivé úkony. A do rozhodnutí NSS, pakliže by byly podány nějaké stížnosti, které byly avizovány ve volebním obvodu Brno proti senátoru Tomáši Töpferovi. A bez ohledu na to, jestli probíhá nebo neprobíhá řízení před NSS, jsou tam ty kroky související s předáním osvědčení o zvolení a ověření mandátu.

Po 15. říjnu tedy nemůže hlasovat ani třeba senátor Jirsa (ODS), který navazuje na své senátní angažmá z předchozích voleb? Musí si počkat na obnovu slibu na ustavující schůzi?

Před zákonem jsou si všichni rovni, tak všichni musí splnit podmínky, o kterých jsme mluvili. U všech se může ukázat, že nebyli platně zvoleni, protože proti každému z nich může být podána stížnost k NSS. A přestože to není pravděpodobné, tak každá volba může být zneplatněna. Jistotu nemáme, získáváme ji až po uplynutí třiceti dnů, kdy jednak uplyne lhůta pro podání volební stížnosti a jednak lhůta pro rozhodnutí NSS.

A dokud jistotu nemáme, tak v zásadě není příliš racionální připustit domnělé, byť pravděpodobné senátory k hlasování, protože byste pak toto hlasování zatížil pochybností, jestli je to hlasování v pořádku, kdyby čirou náhodou bylo těsné a opíralo se o hlas někoho, u koho se pak ukáže, že nebyl platně zvoleným senátorem.

A navíc se musíte popasovat s ústavními pravidly, která říkají, že senátorů máme mít 81. Takže teď máme lidí, kteří jsou zvoleni a mají nějaký typ mandátu, víc, ale nemůžeme jich víc připustit k rozhodování, protože senátorů máme mít 81.

Od 15. října do prvního listopadového týdne, kdy by měla být svolána ustavující schůze, tedy může hlasovat jen 54 senátorů. Nemůže to způsobit obtíže?

Po tu dobu tady budeme mít 54 senátorů způsobilých vykonávat funkci, tedy hlasovat. Jsou usnášeníschopní, tak by to neměl být žádný problém.

Jediná situace, kdy to může být náročnější, by nastala, kdyby v tomto období mělo být přijato rozhodování třeba o vyslání ozbrojených sil do zahraničí. Na to je podle Ústavy zapotřebí nadpoloviční většiny všech senátorů, což je 41. A je snazší dávat dohromady 41 z 81 než z 54. Ale v praxi by to nevyvolávalo problém, protože tato hlasování bývají konsenzuální. A je to jediný typ rozhodnutí, kdy je to spojeno s takovýmto malým otazníkem.

A nečekají se ani politické půtky, protože vládní většina v Senátu se nezměnila. Je to tak?

Ano. V minulosti takové situace, kdy se změnila většina, byly a pak nastaly výhrady, jestli odcházející většina má hlasovat o politicky citlivých věcech. Ale tam záleží na tom, v čem spočívá ta politická citlivost a jaké to jsou věci. To jde i třeba o situaci, když Senátu běží u zákona 30denní lhůta a oni by se neusnesli, tak ta lhůta marně uplyne.

A pakliže to jsou jiné věci, tak je otázka, jestli na tu novou většinu nepočkat.

Na to si koneckonců stěžovali senátoři Dernerová a Doubrava (nyní končící), kteří měli pocit, že byli ukráceni na právech nastupujících senátorů. Ale Ústavní soud se tehdy meritorně jejich podáním nezabýval. Ale je pravda, že když se tu většina nemění, tak ani politická argumentace tohoto typu nepřichází v úvahu.