Článek
S nezhoubným nádorem na mozkových blanách se v ÚVN léčí i čtyřiašedesátiletá Jana Kolářová. „Nejdříve jsem měla podezření na obrnu lícního nervu, protože mě začal brnit pravý ret. Můj neurolog zjistil, že něco není v pořádku a nakonec mě doporučili sem,“ popisuje pacientka.
Nádor o velikosti tří centimetrů tlačil na nervy v mozku, což způsobovalo nepříjemné brnění a cukání v obličeji. „Nádor u pacientky prorůstá strukturami, kde jsou okohybné nervy a trojklanný nerv, docházelo tak k jeho dráždění,” vysvětluje její lékař a přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. LF UK a ÚVN David Netuka.
Zatímco operace by pro Janu Kolářovou byla příliš riziková, s léčbou jí může pomoct právě ozařování pomocí kybernetického nože. Unikátní přístroj, který je po Fakultní nemocnici Ostrava teprve druhý v republice, umožňuje přesné a cílené ozařování nádorových buněk i v těžko přístupných oblastech.
Janě Kolářové by mohl CyberKnife pomoct s léčbou třícentimetrového nádoru v mozku.
Pomáhá zastavit růst nádoru
„Přístroj opravdu cíleně s milimetrovou přesností ozáří konkrétní nádorovou tkáň a zároveň šetří okolní zdravé tkáně. Hlavním cílem této léčby je zastavit růst nálezu,” popisuje neurochirurg Netuka. Lékaři v ÚVN díky novému přístroji již léčili či připravují k léčbě kolem 40 pacientů.
Jedno sezení trvá nejčastěji kolem půl hodiny, většinou ho musí pacienti opakovat jednou až pětkrát podle velikosti i umístění nádoru. Třetí ozařování přístrojem už má za sebou i Jana Kolářová. Předtím, než si ale mohla pod kybernetický nůž lehnout, bylo potřeba zmapovat zasaženou oblast.
„Pacientům se vytvoří speciální maska, která pomůže zafixovat hlavu při zákroku. Poté naskenujeme oblast, kterou budeme léčit, a dojde ještě ke skenování pomocí magnetické rezonance,” popisuje vedoucí oddělení radiační terapie ÚVN Ferdinand Třebický. Takto vzniklá „mapa” následně slouží k vytvoření plánu, jak zacílit a dávkovat ozařování.
Hlavice kybernetického nože se během zákroku pohybuje kolem nádoru pacientky a ozařuje jej z několika stran.
Cílené ozařování může nahradit několik týdnů léčby
Ozařování vysílá speciální hlavice kybernetického nože, která je na pohyblivém rameni. Díky němu mohou paprsky ozářit ložisko, v případě pacientky nádor, i z více než stovky úhlů. Snižuje se tak zátěž na zdravé buňky, které kryjí cestu paprsku, ložisko zároveň dostane dávku ozáření ze všech stran.
„Největším přínosem kybernetického nože je skutečně cílená vysoká dávka s mohutným ošetřením okolních zdravých tkání,” dodává Třebický. Jedna vysoká dávka přitom dokáže nahradit zhruba 35 dnů terapie, tedy 6 až 7 týdnů standardní léčby.
Kybernetický nůž dokáže zacílit ozařování přímo na ložisko tak, aby nepoškodil okolní zdravé tkáně (ilustrace).
A léčbu si pochvaluje i paní Kolářová. „Během ozařování jen ležím a poslouchám hudbu. Žádná bolest a nepříjemné pocity. Připadám si jak Alenka v říší divů, jsem z toho nadšená a věřím, že mi to pomůže,” popisuje pacientka a dodává, že obrovskou výhodou také je, že je zákrok ambulantní a pacientka tak může odejít domů téměř ihned a bez větších vedlejších účinků.
Pomoct může i s léčbou nádorů v plicích nebo v páteři
Podle Třebického dokáže kybernetický nůž ozářit v podstatě jakákoliv ložiska do velikosti 5 centimetrů. CyberKnife funguje podobně jako gama nůž, neomezuje se však na ozařování poškozených tkání v mozku.
Díky pohyblivé hlavici, snímacím detektorům a komplikované výpočetní technice dokáže přesně zacílit například i nádory v dutině břišní či v plicích, které při dýchání mění svou polohu. Vhodný je i pro ozařování kostních nádorů a těžko dostupných míst v oblasti páteře či míchy.
Kybernetický nůž mají v ÚVN k dispozici od poloviny října.
Nemusí jít ale pouze o nádory. „Ozařování se využívá i pro léčbu bolesti nebo v případě cévních anomálií v mozku či v páteři,” dodává Netuka.
„Díky kybernetickému noži máme k dispozici cenné spektrum léčebných postupů. U části pacientů volíme sledování, u velké části operaci, ale vždy máme k dispozici cílené ozáření. A pokud je to potřeba, můžeme pro konkrétního pacienta vybrat to nejlepší ozařování,” vysvětluje Netuka s tím, že ne pro každého je cílené ozařování vhodné.