Článek
Už podruhé poslali do Sněmovny návrh zákona o náboženských společnostech, který by měl odebrat církvím tzv. zvláštní práva, tedy např. vyučovat náboženství ve státních školách, vykonávat duchovenské služby v ozbrojených silách nebo ve věznicích, nebo konat různé obřady. A to v případě pouhého podezření, že těmito činnostmi ohrožují zahraničně politický zájem země nebo veřejný pořádek či národní bezpečnost.
Ačkoli obdobný návrh Úsvitu skončil loni v říjnu hned v první fázi sněmovního projednávání pod stolem, členové hnutí nyní podle svých slov věří, že po roce se situace změnila a politici pochopili, že musí čelit možnému nebezpečí.
„Doufám, že se situace změnila a že tentokrát se náš návrh setká s pochopením,“ řekl Právu šéf klubu Úsvitu Marek Černoch. Podle něj už dnes většina politiků po zkušenostech, které poznamenaly Evropu, začíná dávat za pravdu názoru, že nastal velký problém, který je třeba řešit.
Podpora nejistá
„Nejde o to pořádat nějaké akce, jakých jsme byli svědky teď, ale o to, aby se věci řešily tak, jak mají, tedy zpřísňováním zákonů, debatou v parlamentu,“ uvedl Černoch ve zjevné narážce na víkendovou akci konvičkovců na pražském Staroměstském náměstí.
Konvičkovci si na Staroměstském náměstí hráli na útok islamistůVideo: Prima FTV
Jenže jeho optimismus ale hatí představy jiných politiků, podle nichž je druhý pokus zbytečný. Tím spíš, že v prvním případě vláda ve svém zamítavém stanovisku poukázala na diskriminační charakter návrhu a s tím spojenou možnou protiústavnost.
„Nevidím důvod, proč by se Sněmovna měla zachovat jinak než při prvním projednávání,“ řekl Právu šéf klubu soc. dem. Roman Sklenák, podle něhož je takový návrh nadbytečný.
„Situace se nezměnila, možná, že se někdo stal populistou, ale já odmítám spojovat jakékoli náboženství s terorem,“ řekl Právu šéf TOP 09 Miroslav Kalousek. Právě na jeho návrh loni poslanci první pokus Úsvitu smetli ze stolu. Kalousek podle svých slov odmítá rovnítko mezi vírou v Alláha a teroristou. „Právě ti, kteří to tvrdí, nejvíc slouží islámskému terorismu, který se snaží postavit proti sobě různé kultury,“ uvedl šéf TOP 09.
Za pravdu mu už loni v říjnu dali hlasováním kromě jeho partajních kolegů až na výjimky také vládní poslanci, proti bleskovému zamítnutí byla kromě Úsvitu část členů ODS a komunistů, a to v počtu 36 lidí.
Zpravodajci na scénu
Členové klubu Úsvitu si nicméně stojí za svým a tvrdí, že zázemí teroristům poskytují právě specifické náboženské skupiny, čemuž je potřeba čelit. Právě kvůli tzv. zvláštním právům, tak prý mohou šířit myšlenky neslučitelné s evropskou civilizací. Proto chtějí svým návrhem při získání těchto práv přitvrdit.
Při povolování nebo zákazu zmíněných práv by podle návrhu Úsvitu měly svou roli sehrát všechny tři zpravodajské služby a také policie, jejichž stanoviska by musel resort kultury respektovat.
V Česku je přitom podle aktuálního rejstříku vedeného ministerstvem kultury registrováno 38 církví a náboženských společností, ne všechny ale disponují oprávněním vykonávat tzv. zvláštní práva. Týká se to třeba i Ústředí muslimských obcí, na které zjevně návrh Úsvitu směřuje.