Článek
Teď za své předpovědi dostal ocenění, když s nimi však přišel několik dní před samotnými povodněmi, musel čelit kritice. „Datovými schránkami nám od lidí přišlo, že pokud se nenaplní naše předpovědi, že na nás podají trestní oznámení za šíření poplašné zprávy,“ vzpomínal v nedávném rozhovoru pro Novinky.
Povodně, které na českém území začaly v pátek 13. září, si vyžádaly šest životů, několik pohřešovaných osob se stále nepodařilo najít a výsledkem byly i obří materiální škody, jen v Moravskoslezském kraji byla nařízena demolice 72 staveb. Nicméně nebýt ČHMÚ a jejich ředitele, byly by následky mnohem horší.
„Některé kraje dokonce říkaly, že jsme se asi zbláznili a zbytečně strašíme lidi,“ uvedl Rieder. „Bylo to těžko uvěřitelné i pro mě. Nedokázal jsem si představit, že by mohlo za tak krátké období napadnout 500 milimetrů srážek,“ vzpomínal ředitel.
Ředitel ČHMÚ: Lidé nám hrozili trestním oznámením, pokud se předpověď nenaplní
Ve zmíněnou středu 11. září vystoupil na tiskové konferenci, kde spolu s ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem, ministrem zemědělství Markem Výborným (oba KDU-ČSL) a ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN) varovali před extrémními srážkami v následujících dnech.
„Věřil jsem tomu, co mi říkali moji meteorologové. Předal jsem to dál, mně věřili podniky, povodí i ministři. Všichni tři – Hladík, Výborný, Rakušan –, kteří tam pak hráli klíčovou roli. A díky tomu se vše rozjelo,“ popisoval Rieder.
Začaly se stavět protipovodňové zábrany a z přehrad se upouštěla voda, aby se tak uvolnila kapacita na pozdější zadržování živlu. „Co se týče velkých povodní, takový čas na přípravu jako nyní jsme neměli nikdy,“ uvedl v jiném rozhovoru pro Novinky hydrolog Radek Čekal, Riederův kolega z ČHMÚ.
Zatopená města zvažují žalobu na stát, protože za 27 let nezvládl vybudovat přehradu
Nyní se tak tento příběh uzavřel v podobě medaile Za zásluhy. Rieder přitom zasvětil vodě celý svůj profesní život. Na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze nejdříve vystudoval obor Ochrana životního prostředí a krajinná ekologie. Následně nastoupil do ČHMÚ jako hydrolog – vedoucí oddělení jakosti vod.
Mezi lety 2005 a 2017 pracoval ve Výzkumném ústavu vodohospodářském T. G. Masaryka, nejdříve jako náměstek ředitele, poté přímo jako ředitel. V říjnu 2017 se pak vrátil do ČHMÚ, nicméně už v ředitelské pozici, kde setrval dodnes.
Rieder se nebojí říkat pravdy, které nemusejí být pro všechny příjemné. „Extrémní projevy počasí budou častější, ať už jsou to extrémní vedra, extrémně dlouhé vlny sucha, nebo naopak extrémní povodně a přívalové srážky,“ řekl například.
K povodním pak dodal: „Situace se může zopakovat, stejně jako loni v prosinci, kdy pětadvacátého začal tát sníh a na řadě toků byly třetí stupně povodňové aktivity. Nedá se vyloučit podobně plošná povodeň, jako byla tato, ani přívalové povodně, které mohou zasáhnout malou část území.“