Kvůli obavám z pandemie zanedbávali nádor slinivky, až bylo pozdě

V těle se nádor dlouho vůbec neprojevuje, je velmi agresivní, nevyzpytatelný, a navíc odolává většině tradičních způsobů onkologické léčby. Při prvních příznacích, které jsou snadno zaměnitelné s jinými, mnohem méně závažnějšími nemocemi, je třeba jít k lékaři, rozhodují doslova dny.

„V posledních týdnech jsem viděl několik pacientů, kteří více než půl roku váhali s návštěvou zdravotnického zařízení. Někteří z nich byli dokonce už indikováni k operaci, ale měli obavy jít do nemocnice,“ uvedl Zdeněk Krška, přednosta I. chirurgické kliniky – břišní, hrudní a úrazové chirurgie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

„Sám jsem operoval čtyři pacienty, kteří by měli šanci, kdyby přišli dříve. Všechny nálezy už byly bohužel nepříznivé. Ani v jednom případě nebyl míč na straně zdravotníků, ale pacientů, kteří kvůli obavám z pandemie nechtěli jít do nemocnice,“ dodal.

Přitom zrovna u nádoru slinivky bývá rozhodující rychlost chirurgického zákroku. „Nesmíme nic prodlužovat, zde obzvlášť platí, že musíme jednat rychle. Je lepší být radikálnější než čekat měsíce. I jeden měsíc je pro nás moc. Jakmile se u nás pacient objeví, v rámci týdne by měl být operován,“ uvedl Krška.

„V první fázi růst nádoru probíhá jinak, než když nádor už dosáhne určité velikosti. U slinivky platí, že nádor ve velikosti několika centimetrů už třeba nedokážeme odstranit,“ varuje chirurg. Právě radikální operace v kombinaci s pomocnou chemoterapií výrazně zvyšuje šanci délky přežití nemocných. Operace ale přichází v úvahu pouze u deseti až patnácti procent pacientů.

Podle Tomáše Krubera ze společnosti Onkomaják by si lidé měli dávat pozor zvláště na přetrvávající bolest žaludku, bolesti v prostřední části páteře, žloutnutí bělma či kůže a nevysvětlitelný úbytek váhy. Objeví-li se jeden z těchto příznaků, měli by jít okamžitě k lékaři. „Prvotní příznaky pro toto onemocnění nejsou specifické, proto je onemocnění v první fázi těžké odhalit. Je potřeba intenzivní spolupráce s praktickými lékaři,“ řekl Kruber.

„Typické nebo atypické příznaky výlučně pro tento nádor bohužel neexistují,“ potvrzuje Krška. „Před 35 lety jsme pacienta s rakovinou slinivky poznali na dálku, byl to hubený, zežloutlý, šedý pacient. V poslední době máme několik desítek pacientů naopak převyživených,“ řekl. „Když pacient masivně zežloutne, nebo krutá bolest v zádech trvá už měsíce, tam už na chirurgickou léčbu může být pozdě,“ dodal.

Nádor slinivky břišní činí dvě procenta všech onkologických onemocnění v ČR a tuto krutou diagnózu si ročně vyslechne 2000 lidí. Pouze osm procent z nich přežije pět let od jejího vyslovení. Na rozdíl od jiných nádorů, u nichž bude podle předpovědí na příštích dvacet let smrtnost klesat, u tohoto onemocnění jsou vyhlídky chmurnější.

„Mortalita na karcinom sliniviky břišní bude narůstat, stane se druhou nejčastější příčinou smrti na nádorová onemocnění,“ řekl Luboš Petruželka, přednosta onkologické kliniky VFN v Praze.

Když se nádor slinivky vůbec neléčí, pacient obvykle umírá za dva až čtyři měsíce od diagnózy, v případě zvlášť agresivního postupu nemoci může smrt nastat i během jednoho měsíce. Samotná chemoterapie může život prodloužit, ale nanejvýš o několik měsíců. Určitou naději by mohla představovat tzv. tumor-agnostická terapie, která spočívá v indikaci léčby podle biomarkerové analýzy, a molekulární diagnostika.

Celoplošný screening, který by nádor včas odhalil, zatím neexistuje. Co se týče prevence, lékaři radí pouze to, co platí u většiny nádorových onemocnění. „Pohyb, zdravý životní styl, racionální strava a žádné cigarety,“ uvedl Petruželka.