Článek
„Investor si objednal archeologický průzkum, který tam zjistil geologickou situaci, která odpovídá kráteru bomby,” řekl Vopršal. Nález městská nadace nahlásila na pyrotechnickou službu policie, která dává seznam akreditovaných pyrotechniků a případy také dozoruje a vyhodnocuje.
Nikdo podle radnice nečekal, že by v lokalitě ve Svítkově nedaleko plochodrážního stadionu mohla být nějaká munice. Proto ani území nebylo zařazeno do seznamu oblastí, kde se pyrotechnický průzkum dělá automaticky, řekla náměstkyně primátora Helena Dvořáčková (ANO).
Primárním cílem náletů za druhé světové války byly podle Vopršala Fantovy závody. „Tam bylo nejmasivnější bombardování. Podle projektanta ve Svítkově riziko nehrozilo. Náš pracovník se s jeho názorem ztotožnil. Projektant oblast zná, je z Pardubic, pyrotechnické průzkumy naopak navrhoval u Parama,” řekl Vopršal.
Pardubice byly v roce 1944 cílem leteckých náletů. Bomby mířily na dnešní továrnu Paramo, což je asi dva kilometry od připravovaných parcel. O přesném průběhu bombardování v Pardubicích panují jen dohady. Desítky bomb, které mířily na strategické cíle, jako byla průmyslová výroba, zřejmě nevybuchly a skončily hluboko v podzemí. Město se do budoucna pokusí zlepšit informační systém o rizicích na území Pardubic, který bude provázaný s územním plánem.
Existuje letecká mapa z roku 1946, kde jsou patrné jámy po vybuchlých bombách. Problémem je, že město už vypadá jinak a bude těžké najít, které místo fotografie znázorňuje. Nicméně tyto a další dostupné informace budou v územních pokladech a projektanti je dostanou už na začátku procesu přípravy dokumentace pro stavby.
„Zatím není organizace, která by tato rizika sledovala. Orgán územního plánování má mnoho analytických podkladů od ekologických zátěží, kvalitu půdy po umístění inženýrských sítí. Poprosil jsem kolegy, aby informace o válečných zátěžích, byť neúplné, byly v systému,” řekl Vopršal.