Kvůli F-35 bude třeba investovat desítky miliard

Americký Kongres schválil možný prodej 24 stíhaček F-35 české armádě. A zveřejnil i cenu, která je 120 miliard korun. Obrana mluvila vždy o stovce miliard. Bylo to překvapení?

Ne. Protože jde o cenu maximální a americká vláda si standardně nechává rezervu, protože jde o dlouhodobý kontrakt a nikdo nemůže odhadnout, co se stane. Protože Kongres schvaluje cenu maximální, a kdyby byla přesažena, tak by to musel znovu schvalovat. Proto si americká vláda vždy přisadí deset až dvacet procent. A také je to rezerva pro případ, že bychom si objednali navíc například munici.

Co za to konkrétně armáda dostane? Můžete rozklíčovat, co kolik konkrétně stojí? Už padlo, že cena za letouny je pevná pro všechny zákazníky, a mluvilo se o 80 milionech dolarů.

To byla cena před covidem. Dnes je to více, ale platí, že pro všechny současné zákazníky je za standardní konfiguraci stejná. Bude to pod stem milionů dolarů.

Jak je možné, že Izrael zaplatí podstatně méně?

Protože právě nejde o standardní konfiguraci, Izraelci si část letounu dodávají sami. Týká se to informačních technologií a vlastních systémů, které si do letounu montují.

Hraje roli, že Izraelci už jen dokupují samotné letouny?

Určitě, protože z ceny, kterou zveřejňuje americký Kongres, se nedočtete, kolik pilotů projde výcvikem, a mnoho dalších věcí.

Co tedy kromě letounů, které vyjdou na zhruba 50 miliard korun, armáda dostane za zbývajících 70 miliard?

Munici, opravy a údržbu po dobu desetiletého kontraktu, veškeré vybavení pro piloty.

Kolik konkrétně dáte za servis a munici?

To sdělíme až vládě, ale dám ruku do ohně za to, že odpověď na to, jestli bude celý nákup pro resort dlouhodobě udržitelný, bude založena na faktech, a ne na spekulacích, že kvůli tomuto nákupu nebudeme mít na další techniku. Lidé si o tom budou moci udělat obrázek, protože hned, jak rozhodne vláda, tak veřejnosti předložíme informace, protože si to zaslouží, jde o největší obranný projekt a je to placené z peněz daňových poplatníků.

Když vláda na kontrakt kývne, kdy dostanou vojáci první letouny? Stihne se to do roku 2029, kdy má skončit pronájem gripenů?

Mohu říci, že bude potřeba, aby se používání obou letounů překrývalo. Není možné naráz přeseknout využívání jedné platformy a ihned přejít na druhou. Platí, že začneme cvičit piloty a techniky před rokem 2030 a letouny budou dodány po roce 2030. Takže se bude muset vyjednat se Švédy prodloužení pronájmu gripenů.

Součástí kontraktu nebude vybudování infrastruktury na čáslavském letišti. Co se tam bude dělat a kolik to bude stát?

Bude to asi jedna sedmina veškerých peněz.

Tedy desítky miliard korun?

Ano, rozhodně však nižší desítky, ale nemovitou infrastrukturu bychom museli vybudovat, i kdybychom kupovali jiné letadlo. Nyní máme 12 letounů a budeme jich nyní mít 24. Úly, tedy úkryty letadel, jsou v tragickém stavu. Takže je budeme budovat nové. O vybudování nové dráhy bylo rozhodnuto už dříve.

Budeme budovat pokročilé simulační centrum, díky kterému se ušetří na letových hodinách, protože část výcviku bude na simulátoru. Bude se muset vybudovat zázemí pro údržbu a servis. A poté místnosti pro nakládání s utajovanými skutečnostmi. Výstavba bude náročná hlavně kvůli tomu, že bude pod pravidelným dohledem Američanů, aby přesně naplňovala stanovené požadavky.

Co to znamená?

Stavební firmy budou muset splňovat určitý stupeň utajení a někteří lidé, kteří se na výstavbě budou podílet, budou muset mít bezpečnostní prověrku na stupeň tajné. Bezpečnostní prověrku budou muset mít i desítky dalších lidí, jde hlavně o piloty a další osoby, které budou přicházet do styku s utajovanými informacemi. Řešíme, jestli budou muset mít prověrku na tajné, nebo přísně tajné. Budou muset také podepsat, řekněme, dodatek k prověrce, ze kterého například vyplývá, že budou mít doživotní mlčenlivost.

Nebudou český personál prověřovat americké úřady?

Ne. Před časem byl v Česku rozsáhlý americký tým, se kterým jsme to řešili. Součástí jednání byl i Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) a také kybernetický úřad NÚKIB. A ujistili jsme se, že nebude potřeba měnit českou legislativu a že to nyní dokážeme sami zajistit. Bude se ale muset vytvořit několik pracovních pozic, které budou řešit čistě jen bezpečnost kolem provozu stíhaček. Bude to určitě přísnější, než co známe kolem gripenů.

Vznikne kvůli tomu v Čáslavi budova nebo jiný prostor čistě jenom pro Američany?

Ne. Žádná budova nebude čistě pro Američany a neznamená to ani jejich trvalou přítomnost na základně, jde o naši infrastrukturu, bude tedy pro české využití a specifický přístup bude právě v ochraně informací. To znamená, že bude potřeba zajistit způsob, jak utajované informace z letounu dostat bezpečně do chráněných prostor, které budeme využívat my, ale musí splňovat americké standardy.

Už se ví, co bude provozování větších a hlučnějších letounů znamenat pro okolí čáslavského letiště?

Ministerstvo to už začalo řešit s krajem i obcemi. Hluková studie ale bude moci vzniknout až na místě, ale určitě nechceme říkat: počkejte, asi to bude v pohodě. Samozřejmě nám výrobce poskytl data o hluku. Ta jsme porovnali s našimi normami a ty to splňuje. Mluví se ale o tom, že frekvence hluku je jiná než u gripenu a je uchu nepříjemnější. A o tom se se starosty bavíme a armáda k tomu chystá opatření pro provozování letounů, aby byl hluk co nejnižší.

Například mluví o tom, že nebudou vzlétat vždy naplno, co ten stroj dovolí, protože to není potřeba. Nalétají také méně hodin, protože více času stráví na simulátoru, a také budou ve vzduchu delší dobu, protože F-35 vydrží déle, a tím bude méně vzletů.

Nejde jen o hluk. Musíme to říci otevřeně, že při rekonstrukci čáslavského letiště se tam bude navážet a odvážet mate­riál a je potřeba vše vyřešit tak, aby to co nejméně obtěžovalo okolní obce. Na druhou stranu region díky základně má i výhody, například protože vytváří pracovní místa.

Počítá se s kompenzací pro obce?

Zatím ne, ale není vyloučeno, že k nim dojde.

Bude u kontraktu inflační doložka?

Ano. Ale máme to vše vyřešené, pokud budou americké firmy – hlavně výrobce letounu Lockheed Martin a výrobce motorů Pratt & Whitney – chtít více peněz kvůli inflaci, tak ji budou muset přesně doložit. Prostředky na případnou inflaci budou alokovány na specifické položce, nikoli v ceně za letoun, a když je budou chtít výrobci čerpat, tak jedině s naším souhlasem a poté, co přesně doloží, jak inflace ovlivnila ceny jednotlivých položek. Je ale potřeba říci, že stejně jako cena letounu tak ani výše inflační doložky nebyla jednatelná.

Co to znamená?

Je to podmínka americké vlády, ale neznamená to, že ty peníze musí být využity.

Kolik musíte peněz na případnou inflaci vyčlenit?

Šest procent. (asi sedm mi­liard korun, pozn. red.)

Mají to tak i jiní zákazníci?

Nemohu nahlížet do jiných kontraktů, ale inflační doložka je běžná a myslím, že je to fér.

A co znamená, že to není jednatelné?

Tak je postavený celý kontrakt, tedy cena strojů nebo výcviku je daná pro všechny zákazníky stejně, ale lze jednat například o tom, aby vláda USA prominula část poplatků. Samozřejmě o to jsme se snažili a povedlo se nám vyjednat nemalé úspory. Například běžně rozpočítávají náklady na vývoj letounů i do nových kontraktů a nám se podařilo vyjednat, aby nám tyto náklady byly prominuty.

Kdy začneme ten kontrakt platit?

Hned po podpisu. Nejdříve budeme muset zaplatit část administrativních nákladů kontraktu, takzvaný iniciační poplatek 250 milionů dolarů.

To je záloha?

Ne. To je forma uznání kontraktu.

V poslední době se hodně řeší, že motory F-135 od Pratt & Whitney mají problémy a přehřívají se. Promítlo se to nějak do vyjednávání o případných dodávkách české armádě?

Nepromítlo, ale bavili jsme se o tom. Američané tvrdí, že ten problém řeší a v době, kdy se budou F-35 dodávat české armádě, budou problémy s motory vyřešeny.

Je ve smlouvě sankce pro výrobce, když nebude dodávat v dohodnutém čase? Například Slovensko, které od firmy Lockheed Martin mají objednané F-16, tak ti už jsou ve velkém skluzu.

Otázka F-16 je jiný případ. U F-35 se ještě nestalo, aby nedodávali včas.

Ale je tam nějaká sankce, když se dodávky protáhnou?

Tak to u mezivládních dodávek pomocí programu FMS nefunguje. Pokud by to nastalo, tak by se musely udělat dodatky ke smlouvě a protáhnout termíny dodávek.

A jak je pojištěno kurzové riziko?

Neplatíme pojištění na kurzové riziko, ale dohodli jsme s ministerstvem financí, že budeme nakupovat americké dolary průběžně, abychom kurzové riziko co nejvíce zmenšili.

Dostali jste z USA všechny podklady, abyste mohli české vládě předložit nabídku?

Ano, už jsme od vlády USA dostali konečnou nabídku a do konce září předložíme vládě materiál k rozhodnutí.