Článek
Z dat plyne, že koncentrace všech látek znečišťujících ovzduší, s výjimkou přízemního ozonu, od roku 2013 „statisticky významně klesají“, přičemž od roku 2020 lze konstatovat, že jejich koncentrace jsou „výrazně nižší“ než v přechozím období.
Loni tak byly koncentrace prachových částic, oxidu dusičitého, oxidu siřičitého, oxidu uhelnatého i benzo[a]pyrenu nejnižší za posledních deset let.
Zatímco v předchozích letech nebyly překročeny imisní limity pro oxid dusičitý, siřičitý a uhelnatý, loni poprvé v historii měření nebyl na měřicích stanicích překročen ani žádný z imisních limitů pro suspendované částice PM10 a PM2,5.
Roční průměr koncentrací suspendovaných částic PM2,5 v Evropě v roce 2023
Pokles emisí souvisel podobně jako v roce 2022 s mírnou zimou, a tudíž kratší topnou sezonou.
„K ještě většímu procentnímu snížení došlo u průmyslových zdrojů, mj. v souvislosti s poklesem produkce u energeticky a emisně náročných komodit,“ uvedli meteorologové s poukazem na snižující se produkci oceli, železa i cementu. Nižší počty chovaných prasat a drůbeže se kladně projevily na snížení emisí amoniaku.
Oblasti s překročenými imisními limity v roce 2023
Nejhorší kvalita ovzduší je dlouhodobě i přes dílčí zlepšení v regionu Ostravy, Karviné a Frýdku-Místku, kde jej ovlivňuje jak těžký průmysl, tak přeshraniční přenos ze sousedního Polska. Region patří společně s přilehlou oblastí Polska „k nejvíce znečištěným evropským regionům z hlediska prachových části a benzo[a]pyrenu“.
Další snížení škodlivin v ovzduší se očekává v souvislosti se zákazem starých kotlů i obnovou vozového parku směrem k nízkoemisním či bezemisním vozidlům.
Když ostravská huť nejede, je vzduch čistší. Výskytu smogu to ale nebrání
