Kutnohorští sebrali Gottwaldovi čestné občanství

Podle kutnohorského radního za Piráty Štěpána Drtiny, který návrh předložil, není důvod, aby čestnými občany Kutné Hory byly osobnosti patřící mezi hlavní strůjce totalitního režimu. Pro odebrání občanství zvedlo ruku 19 z 27 zastupitelů, pět se zdrželo, jeden nehlasoval a dva byli proti.

„Smyslem čestného občanství by měla být zásluha o rozvoj vlasti a samotného města v různých oblastech. Zde tomu tak evidentně nebylo,“ řekl Drtina. Zároveň odmítl, že by šlo o přepisování historie.

Starosta Josef Viktora (ANO) dodal, že Gottwald dostal čestné občanství v roce 1946 a ke Kutné Hoře neměl žádný vztah ani město nenavštívil. Obdobné to podle něj bylo u Zápotockého. Podle starosty oba získali čestná občanství v souvislosti s politickou situací a poválečnými náladami ve společnosti.

Zastupitel za KSČM Milan Krčík označil za trapné, že se čestné občanství odebírá politikům po tak dlouhé době. Čestnými občany Kutné Hory se podle něj navíc v minulosti stali i další lidé, kteří neměli k městu bližší vztah. „Antonín Zápotocký sem několikrát zajel, dokonce tady i chviličku pobýval,“ namítl Krčík.

Podle Drtiny však to, kdy bylo čestné občanství uděleno, nijak nesnižuje odpovědnost bývalých prezidentů za jejich činy.

Prvního československého komunistického prezidenta zbavili čestného občanství minulý týden také zastupitelé v Krnově, kde Gottwald občanství získal v roce 1949. I v Krnově byli proti jen tři zastupitelé za KSČM.

V uplynulých letech tak učinili i v mnoha dalších českých a moravských městech, mimo jiné ve Vyškově, pod nějž nyní patří Gottwaldovy rodné Dědice. Ve středních Čechách před čtyřmi roky odebraly Gottwaldovi čestné občanství také Úvaly u Prahy.

Jiná města Gottwaldovi naopak čestné občanství ponechala. Nejčastěji s odůvodněním, že nechtějí opravovat historii.

Zápotockého v minulosti zbavila téhož titulu například Plzeň.