Článek
V kapli jsou celkem čtyři pyramidy. První je nově zrestaurovaná, druhá je čerstvě rozebraná, kosti převezeny k vyčištění, roztřídění a konzervování. Další dvě bortící se pyramidy stále čekají na renovaci.
První pyramida z lidských kostí v kutnohorské kostnici je po rekonstrukci.
„Nejtěžší bylo určit původní tvar. Pyramidy se bortí degradací kosterního materiálu a vysokým zatížením, dochází k propadům a deformaci celé pyramidy,“ řekl Právu restaurátor Tomáš Král.
První pyramida vysoká pět metrů byla složená z více než 60 tisíc kostí. Lebek tu bylo přes čtrnáct stovek, stehenních kostí bylo přes 14 tisíc a ještě o tisíc víc bylo holenních kostí. Ne všechny se mohly kvůli špatnému stavu vrátit do unikátní výzdoby kaple. „Nová konstrukce vychází z té původní, ale abychom vyřešili hlavně větrání, je uvnitř dutina. Do ní se vešel kontejner, kam byly uloženy ostatky, které nešlo použít na obvod pyramidy. Nemusely se tedy nikam převážet a pohřbívat jinde,“ dodal Král.
Rekonstrukce kosterní výzdoby se provádí za provozu, kostnice je stále přístupná návštěvníkům, kteří mohou sledovat průběh prací. Farnost, jíž kostel patří, financuje všechny práce právě ze vstupného. „Na návštěvnících jsme závislí. Nedostali jsme se na předcovidovou úroveň, ale ta už ani nebyla zvladatelná, takže je dobře, že se situace uklidnila a návštěvníky stíháme odbavit,“ řekla Radka Krejčí ze sedlecké farnosti.
Zatímco v roce 2019 sem dorazilo půl milionu lidí, vloni to bylo tři sta tisíc návštěvníků. Do rekonstrukce kostela, který bojoval s vlhkostí a narušenou statikou, za posledních deset let investovali 111 milionů korun. Jen samotná první pyramida a renovace prostoru, kde je umístěna, vyšla na 21 milionů.
„Předpokládáme, že na začátku příštího roku začneme stavět druhou pyramidu, do té doby musíme stihnout stavebně připravit její zázemí,“ ukazovala Krejčí na lešení připravené v kapli. Kdy se dostane na zbylé dvě pyramidy, zatím není jasné, ale do roku 2030 by měly být práce hotové.
| Kostel Všech svatých byl v kutnohorské části Sedlec postaven ve 14. století. Tehdy v Kutné Hoře žilo kolem 80 tisíc lidí, tedy zhruba čtyřikrát víc než nyní. Lidé umírali při morových ranách, kvůli špatným hygienickým podmínkám, při hladomorech, při důlních neštěstích nebo kvůli válečným konfliktům. Pohřbíváni byli na klášterních pozemcích v Sedlci, kde se tehdy nacházel jediný funkční křesťanský hřbitov. | |||
| Kvůli vysoké úmrtnosti ve 14. a 15. století docházela místa na hřbitově, ze hřbitova byly exhumovány dříve uložené kosti a bylo třeba je znovu pietně uložit. Proto vznikla druhá podzemní kaple kostela, aby bylo možné uložit ostatky pod úroveň země. Architekt Santini, povolaný později k rekonstrukci poničeného kostela, patrně vytvořil konstrukce pro kosterní pyramidy. Později sem přibyly ještě další ostatky a podle informací farnosti byla kosterní výzdoba dokončena v roce 1870. Autorem byl František Rint, jehož jméno i rok dokončení kosterní výzdoby, jak ji lze nyní vidět, je napsáno na jedné ze zdí kostnice – jak jinak než z kostí. |
Tatrovácké muzeum osobních aut čeká velká proměna
