Hlavní obsah

Kurzarbeit schválen. Stát bude přispívat na mzdy zaměstnanců

Novinky, Klára Beranová
Praha
Aktualizováno

Konečně. Ministři se v pátek po dlouhém jednání shodli na podobě takzvaného kurzarbeitu, který má zabránit masivnějšímu propouštění kvůli koronaviru. Stát bude přispívat na platy zaměstnanců, kteří zůstávají doma, ve výši sedmdesáti procent z jejich čisté mzdy. Platit by to mohlo již od listopadu. V pátek to na tiskové konferenci uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Novela nyní putuje do Poslanecké sněmovny.

Foto: vlada.cz

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová po jednání vlády.

Článek

„Dnes jsme jako koaliční vláda dospěli ke konečné shodě ohledně kurzarbeitu. Chceme tím reagovat na současnou ekonomickou krizi,“ sdělila na úvod ministryně Schillerová.

Parametry kurzarbeitu:

  • Pracovník bude moci doma zůstat jeden až čtyři dny v týdnu, a to až rok.
  • Zaměstnanec dostane od státu 70 procent čistého výdělku, nejvýš ale do celostátní průměrné mzdy.
  • Dostat by je mohli zaměstnanci se smlouvou na dobu neurčitou, kteří jsou v podniku aspoň čtvrt roku.
  • Zdravotní pojištění se bude platit z běžného plného výdělku. Třetinu doplatku za neodpracovaný čas by hradil pracovník, dvě třetiny zaměstnavatel.
  • Kurzarbeit ve státě, regionu či vybraném odvětví by mohla povolit vždy jen vláda po projednání v tripartitě.

Vláda v pátek ráno mimořádně jednala i o ošetřovném. Tisková konference

Domácí

Pracovník by doma mohl zůstat až čtyři dny v týdnu. Dostával by za neodpracované hodiny 70 procent čistého, nejvýš ale do celostátní průměrné mzdy. Podpora by se mohla vyplácet maximálně rok. Dostat by ji mohli zaměstnanci se smlouvou na dobu neurčitou, kteří jsou v podniku aspoň čtvrt roku.

Státní příspěvek by se jim pak zahrnul do příjmu, dlužníkům by se z něj strhávalo a zohledňoval by se při vyplácení dávek.

Kurzarbeit vláda povolí při ohrožení ekonomiky

Zdravotní pojištění by se pak platilo z celého běžného výdělku. Třetinu doplatku za neodpracovaný čas by hradil pracovník, dvě třetiny zaměstnavatel.

Hospodářská komora: Plošná opatření už nelze připustit

Ekonomika

Podle návrhu novely zákona by kurzarbeit ve státě, regionu či vybraném odvětví mohla povolit vždy jen vláda po projednání v tripartitě, a to při vážném ohrožení ekonomiky či odvětví podle „relevantních ekonomických ukazatelů a jejich minulého a očekávaného vývoje“. Jaké parametry to jsou a jak by měly vypadat, novela neupřesňuje. Jako další důvod ke zkrácené práci vyjmenovává zákon živelní pohromu, epidemii, kyberútok či jiné mimořádné události.

„Považuji to za velmi dobrou zprávu pro zaměstnance,“ sdělila k tomu ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Právě v dílně jejího resortu novela vznikla.

Antivirus A a B 

Kurzarbeit navazuje na programy Antivirus A a B, které odklepla vláda na začátku koronavirové pandemie. Ty pokrývají období od vyhlášení nouzového stavu od 12. března do konce října.

Antivirus A i B se prodlouží do konce října, odklepla vláda

Domácí

Příspěvkem A stát dorovnává 80 procent vyplacené náhrady mzdy v karanténě a výdělku v zavřených provozech do 39 tisíc korun superhrubé mzdy. Příspěvek B pokrývá 60 procent náhrady mzdy při omezení výroby a služeb kvůli výpadku surovin, pracovníků či poptávky do 29 tisíc korun superhrubé mzdy.

Novela nyní poputuje do Poslanecké sněmovny. Pokud ji schválí, projedná ji Senát. Poté půjde na stůl prezidenta Miloše Zemana.

Související témata:

Výběr článků

Načítám