Článek
Kůrovcová kalamita propukla ve východních Krkonoších na ploše zhruba 12 tisíc hektarů z celkové výměry 37 tisíc hektarů české strany parku.
„Ohniska lýkožrouta smrkového vznikají uvnitř lesních porostů, což je znakem kalamity,“ potvrdil náměstek ředitele Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Václav Jansa.
Zbytek Krkonoš dospěl do stavu tzv. zvýšeného výskytu kůrovce, což je poslední stupeň před kalamitou. Propojení kůrovcových ohnisek je otázkou času. Hrozí oholení Krkonoš jako Česko-saského Švýcarska.
Kus smrkové kůry s chodbičkamií vyžranými kůrovcem.
„Pokud budeme mít dostatek zpracovatelských kapacit, podaří se kůrovce zastavit,“ uklidňuje Jansa. Ochranáři musejí rychle dostat z krkonošských lesů minimálně 40 tisíc kubíků kalamitního dřeva. Vytěžit a prodat se podařilo s bídou čtvrtinu.
Ceny měkkého palivového dřeva spadly na polovinu. Zpracovatelům se bez zatím pouze slibovaných dotací pomalu leckde ani nevyplatí nastartovat pily. To platí především o Krkonoších.
„Nemáme žádná privilegia vůči jiným kůrovcem zasaženým oblastem. Dodavatele musíme vysoutěžit za všeobecně platných kritérií. Pomohlo by mít na těžbu kůrovcem napadených lesů vlastní lidi, čemuž brání daný počet tabulkových míst zaměstnanců Správy KRNAP,“ podotkl Jansa.