Článek
„Objem kůrovcových těžeb začal narůstat v roce 2019, kdy jsme na celém území národního parku ve státem spravovaných lesích vytěžili skoro 210 tisíc krychlových metrů dříví napadeného kůrovcem. V roce 2022 to bylo 218 tisíc a v roce následujícím 237 tisíc. Loni jsme zaznamenali razantní pokles, který může být signálem konečné fáze této kůrovcové gradace,“ řekl Jan Kozel, náměstek ředitele národního parku Šumava.
Konec kůrovcové gradace by se měl potvrdit ještě letos. „Pokud kůrovcové napadení meziročně opět klesne, budeme moci hovořit o konci třetí kůrovcové gradace za existenci národního parku Šumava. Ty předchozí dvě trvaly zhruba pět let. U té současné je, kromě dalších faktorů, podstatný především doposud největší rozsah území národní parku, kde se proti šíření kůrovce nezasahuje,“ dodal Kozel.
Šumavské lesy zažily největší kůrovcovou kalamitu po orkánu Kyrill v roce 2007. Následkem devastujících polomů napadl kůrovec asi 2,6 milionu krychlových metrů stromů. Přes milion museli správci šumavského parku vykácet, zbytek zůstal ležet nebo stát v bezzásahových zónách.
Lesy poničené kůrovcem na Šumavě
Vedle kůrovcových těžeb, které jsou prokazatelným ukazatelem napadení lesních komplexů kůrovcem, sledují lesníci také vývoj lesů v bezzásahových oblastech, a to pravidelným leteckým snímkováním. I tady loni klesl objem napadených stromů. V roce 2023 evidoval národní park uschlé stromy o objemu 299 tisíc krychlových metrů, loni to bylo přibližně 200 tisíc krychlových metrů.
„Pokles má pravděpodobně řadu příčin, nejdůležitějším faktorem je zřejmě počasí. Ačkoli šlo v roce 2024 o jeden z nejteplejších roků v dějinách měření a šlo o rok s téměř o měsíc delší vegetační dobou, zároveň tento rok přinesl vysoké srážky, které zasáhly období reprodukce kůrovce zničujícím způsobem,“ uvedl Pavel Hubený, ředitel národního parku Šumava.
Za poslední čtyři roky se zvýšila rozloha bezzásahového území. Aktuálně tvoří 53 procent plochy šumavského parku.
Obleva uzavřela ledovou magistrálu na Lipenském jezeře
