Kupka: Vláda nebude zvyšovat daně fyzických osob

V DNEŠNÍM DÍLE SE MIMO JINÉ DOZVÍTE:

V okamžiku, kdy jsme přinesli snížení spotřební daně o korunu padesát, což bylo maximum, kam nás evropská legislativa pustí, tak se bohužel v ten okamžik odehrál významný vzestup ropy na burze, což nemáme možnost ovlivnit. Nemá možnost to ovlivnit žádná vláda. Naštěstí se tu v posledních dnech objevuje pokles, který věřím, že se postupně bude promítat i do cen pohonných hmot na totemech čerpacích stanic.

To kontrolujeme dostatečně. Je to role ministerstva financí a zjišťujeme, že marže opravdu dlouhodobě klesaly. Co nejsme schopni ovlivnit, je, jakým způsobem nakupují samotné rafinérie ropu a jak ji potom prodávají tomu distributorskému řetězci. Tady je zjevné, že na tom turbulentním čase zkrátka vydělávají.

Teď opravdu jednáme, zda to zachovat na další období. Na jedné straně to samozřejmě bude znamenat pokles příjmů státního rozpočtu. Na druhou stranu by to přispělo větší konkurenceschopnosti našich dopravců, je to významná úleva pro všechny motoristy a pochopitelně i veřejnou dopravu. Rozhodnutí padne do konce srpna.

Nemáme tu žádné další nástroje. Ale ukázalo se, že kroky, které jsme podnikli, byly správné.

Co se týče mýtného, pohybujeme se tam v zásadě na stropě možností toho, co je možné vybrat s ohledem na omezení, které platí pro všechny evropské státy.

Víme, že pro udržení investičního tempa musíme využít další finanční nástroje, nejenom státní rozpočet. Teď jednáme s ekonomy, skupinou, která působí při ministerstvu dopravy, abychom si dovedli poradit s příštím rokem s významným výpadkem evropského financování. Ocitneme se mezi dvěma velkými operačními programy, kdy končí OPD II (Operační program Doprava) a teprve začne OPD III. Sešlo se to pro nás nešťastně, ale poradíme si s tím.

Předložíme vládě na využití vícero forem úvěru Evropské investiční banky. A hledáme dohodu také s bankami, jak by v té situaci mohly pomoci sdílet dopady současné kritické situace. Dal bych téhle cestě přednost před sektorovou daní v oblasti bankovnictví. Navíc už tu vznikl fond právě pro to, aby banky projevily větší účast na tom, co společnost potřebuje.

Velmi pečlivě sledujeme to, jakým způsobem se vyvíjejí jednotlivé soutěže, a tam se zatím nějaký dramatický růst cen neprojevil. S ohledem na to, že na celou řadu staveb lidé čekají a měly vlastně vzniknout dávno.

Abychom splatili historický dluh, který máme v oblasti dálniční sítě, a také v železniční dopravě jsme pozadu v porovnání s ostatními evropskými státy, máme zájem i přes všechny současné komplikace zajistit potřebné peníze. Čím dříve to bude, tím dříve bude česká ekonomika z těch nových dopravních staveb těžit.

Jsem přesvědčený o tom, a každý to vidí, že v případě energií se teď opravdu ocitáme v mimořádné situaci, kdy ceny dramaticky rostou, a pochopitelně i zisky energetických společností. A je možné v tomto případě využít i nástroje, které v předchozím období nikdo nediskutoval, ani nemohl.

Jsem přesvědčený, že máme najít způsob, jak si s tím poradit a jak rozdělit dopady současné mimořádné situace i mezi energetické firmy.

Za mě jednoznačně. Musela by to být věc, která je k dispozici jen teď pro zvládnutí energetické krize. A to, že je to výjimečná situace, nikdo nezpochybňuje. V tom jsou pochopitelně i všechny hlasy uvnitř ODS jednotné.

(Poslanci ODS Marek Šnajdr, Petr Tluchoř a Ivan Fuksa nechtěli nechat projít vládní daňový balíček a v kauze tzv. poslaneckých trafik následně čelili obvinění, že měli výměnou dostat lukrativní funkce. – pozn. red.)

Všechny kroky, které jsme teď dělali přes nejrůznější výzvy opozice, byly velmi uvážlivé. Nezatížili jsme občany ani podnikatelský sektor žádnými daněmi. Tohle je specifická situace, které každý rozumí.

Připravíme takové parametry, aby to bylo přijatelné a srozumitelné i pro naše kolegy.

Nepůjde.

Za mě to patří k základním příslibům té vlády.

Nepochybně ano. Zároveň to nemění nic na tom, že musíme diskutovat, jak si s tou situací poradit.

Jednou z důležitých priorit našeho předsednictví jsou sítě TEN-T, tedy sítě transevropských klíčových dopravních tepen. A k nim patří budoucí vysokorychlostní tratě v ČR. To, jak se nám bude dařit vyjednávat v  následujícím půl roce, bude mít významný vliv na to, jaké prostředky budou i na ni. Máme na mysli důležité spojení mezi Berlínem, Prahou, Brnem a Vídní, ale například i mezi jižní Moravou a Moravskoslezským krajem.

Důležitou součástí odpovědi je, že výsledkem našich jednání v následujícím půlroce v rámci evropského předsednictví musí být také větší balík peněz na vysokorychlostní trati.

Začneme stavět v roce 2025–26 první úsek vysokorychlostní trati. A věřím, že první svezení v Česku bude kolem roku 2030.

Měl by to být úsek od Prahy směrem na východ k Poříčanům, a pak samozřejmě dál směrem na Brno.

Teď používám hybrid. Takže na delší trasy pochopitelně pálím benzin, ale s opravdu velmi malými emisemi.

Vidím budoucnost v tom, že se pochopitelně dostaví více nových technologických novinek. Teď říct, že bude veškerá doprava závislá na elektromobilitě, by podle mého přesvědčení znamenalo ztrátu pokory. Předjímat, jak to bude vypadat v dalších deseti letech, neumí nikdo.

To, kam se vydají, mají v rukou samotné automobilky. Žádná vláda si nemá hrát na to, zejména v oblasti technologického vývoje, kam půjdeme. I proto jsem byl velmi zdrženlivý a odmítal jsem hraniční rok 2035. A je dobře, že se podařilo domluvit upravené podmínky.

To je třeba věc, na které teď pracujeme. Už na podzim chceme přinést úpravu zákona o urychleních liniových staveb, abychom dokázali vytvořit podmínky pro rychlejší výstavbu dobíjecích bodů.

To vnímám jako odpovědnost státu. Nerad bych, aby ČR významně dotovala, jako to dělají jiné státy, samotný nákup těch elektromobilů.

Teď jednáme o dohodě, která určuje právě budoucí síť dobíjecích bodů. Spolu s Francií patříme k těm, kteří uplatňují „realistický“ pohled na věc, a míříme k méně náročné podobě. Ale i ta bude například znamenat, že v roce 2025 by tu každých 60 km měla být dobíjecí stanice o výkonu 1,4 megawattu.

Když se podíváte na českou dálniční síť, bude to znamenat v tom čase vybudovat nějakých 10 až 15 tisíc dobíjecích hubů.

Naštěstí k nám míří investice rovněž.

Z hlediska dlouhodobého jsme v tomto směru úspěšní. Přál bych si, abychom byli ještě úspěšnější.

Teď pokládám za důležité, abychom vytvořili podmínky pro výstavbu tzv. gigafaktory. Opravdu je to klíčová investice nejenom z hlediska zajištění nezbytných technologií, baterií, ale jsou to místa, kde se bude do budoucna odehrávat další technologický vývoj.

Podpořím. Zůstal jsem v obecním zastupitelstvu. A pokud se tak líbezničtí voliči vysloví, rád bych tam působil dál.

Budu na třetím místě.