Článek
„Zatím počítáme se 100 miliardami korun. Bude záležet na konkrétním rozhodnutí, ale uvažujeme o zdanění ve škále od čtyřiceti do šedesáti procent,“ reagoval Kupka na dotaz, v jaké výši by se mohla pohybovat daň za mimořádné zisky pro výrobce energií.
Úsporný tarif na výši dávek nemá vliv
V posledních měsících významně rostou ceny energií, což ohrožuje značnou část domácností. Vláda proto rozhodla o zastropování cen, kdy cena silové elektřiny bude maximálně šest tisíc korun za megawatthhodinu, u plynu to bude tři tisíce korun. Domácnosti, kterým nebude stačit tento strop, tak mohou podle Kupky čerpat také příspěvek na bydlení.
Bývalý ministr průmyslu a obchodu a první místopředseda opozičního hnutí ANO Karel Havlíček se ale domnívá, že se vláda nevydala správnou cestou. Kupkovi například vytkl, že strop je příliš vysoko. Vláda nyní podle Havlíčka nemůže vědět, kolik ji bude opatření stát. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již dříve uvedl, že zastropování cen energií by mělo stát nejvýše 130 miliard korun.
Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) by podle něj měl určit maximální výrobní cenu elektřiny, protože tím zasáhne a ovlivní ceny již při výrobě, nikoliv až při prodeji.
Podle Havlíčka ze stávajícího postupu mají prospěch „společnosti, které vlastní výrobu a současně obchod“. „To je pro ně tak skvělá zpráva, že lítají špunty,“ dodal Havlíček.
